Ze zinu FF: X důvodů proč nemluvit s policií

Níže vám přinášíme text, který vyšel ve fanatické literatuře Football Factory (4/2019).

Vážení, rozmohl se nám tu takový nešvar. Někteří z vás si povídají s policií. Zejména pak, když jde do tuhého…

Proč to děláte? Copak vám rodiče neříkali „nebav se s cizími lidmi“? Navíc, když pracují u policie, jsou oškliví, zlí a můžou vám pekelně zkomplikovat život? S takovými se snažíme vůbec nepotkat, a když už se tomu nedá vyhnout, omezíme kontakt na nejnutnější minimum.

Od minulého čísla víte, že máte právo odepřít výpověď a to nejen, když vás obviní, ale i když jdete podat vysvětlení či svědčit. Zopakuji! Nikdo vás nemůže nutit vypovídat (a poskytovat důkazy) proti sobě samým. Právo nevypovídat máte vždy, když můžete způsobit nebezpečí trestního stíhání sobě, příbuznému nebo osobě blízké. Stačí říct: „Využívám svého práva a nebudu vypovídat.“ Nebo: „V uvedené věci odmítám vypovídat.“ Nebo nejjednodušší verze pro ty s horší pamětí: „Odmítám vypovídat“. Dál už nemusíte říkat nic, nebudete nic zdůvodňovat ani vysvětlovat, nebudete objasňovat, jaké že to osobě nechcete ublížit, prostě už neřeknete ani slovo, podepíšete protokol a to je vše.

Jedna z uvedených vět úplně stačí a vy se ji za domácí úkol naučte nazpaměť. Opakujte si ji každý den s večerní modlitbičkou, trénujte si její používání před zrcadlem, ti odvážnější můžou i nahlas při výčitkách naštvané přítelkyně. Opravdu se ji naučte používat. Je potřeba, aby její vyslovení pro vás bylo tak jednoduché, jako když si objednáváte pivo a rum. V těžké situaci tváří v tvář hodnému a zlému policajtovi pak bude snazší ji říct a trvat si na ní, kdyby se ti dva tvářili, že napoprvé nic neslyšeli. Tahle věta může hlavně vás, ale i vaše kamarády a jejich blízké zachránit od moc nepěkných věcí, které v horším případě mohou trvat i několik let.

Ale proč, proč vlastně nemám mluvit s policií, když jsem třeba nic neudělal, říkáte si asi. Vždyť když řeknu pravdu, tak se mi nemůže nic stát, ne? Hned vám vysvětlím, jak moc se pletete a proč pokud možno nemáte vypovídat ani jako svědek na policii. Snad se vám to bude hodit i ve vašem mimofotbalovém životě. A začneme zostra něčím, o čem jste všichni slyšeli.

1. Případ Nečesaný. Tento mladík se šel jednoho podvečera ostříhat. Kadeřnice ho vypakovala s tím, že už zavírá a pak ji někdo našel s rozmlácenou hlavou. Mladý Nečesaný jako uvědomělý občan věřící ve spravedlnost se o skutku dozvěděl a iniciativně zamířil na policejní stanici, aby pánům policistům pověděl, že se asi těsně minul s vrahem. Aha, aha, řekli mu, děkujeme a my se vám ozveme. A taky že jo. Za pár dní jej s velkou slávou zatkli a obvinili z vraždy, šoupli na vazbu a šest let trvající a vyčerpávající martyrium začalo. Šest let trvalo, než soudy uznaly, že vyšetřovatelé zpackali, co se dalo, nehledali dalšího možného pachatele, vymýšleli si do spisu účelové lži a vina Nečesaného nebyla prokázána. Po šesti letech psychických útrap, spousty peněz, kriminálu, dehonestace celé rodiny to jen zázrakem dopadlo osvobozením. A to vše se stalo jen proto, že se Nečesaný přihlásil jako svědek. Pokud by tak neučinil, pátrání by pravděpodobně mířilo různými směry a je možné, že skutečný pachatel by byl tenkrát nalezen.
    
2. Soudce Elischer. Tento soudce Vrchního soudu byl obviněn z braní úplatků výměnou za snížení trestu. S velkou pompou jej zatýkali přímo v soudní budově a strčili na vazbu. Od první chvíle neřekl ani slovo a najal si špičkovou advokátku. Proč asi člověk megaznalý poměrů v justici odmítá vypovídat? Ano – ví, co dělá a dobře dělá, protože kauza nezadržitelně míří k blamáži podobné nezdaněným kabelkám paní Nagyové. Žádné úplatky se nikde nenašly, soudce je z vazby venku a spoluobvinění mlčí…
    
3. Vrchní žalobce v Norimberském procesu, později soudce Nejvyššího soudu USA Robert Jackson prohlásil: „Každý právník, který je hoden své mzdy, řekne jasně podezřelému – svému klientovi, aby za žádných okolností nevypovídal na policii.“ Není pochyb o tom, že tento člověk ví, co říká a proč to říká. Pokud vám tedy váš advokát radí, abyste mluvili, zvažte, zda se neobrátit na někoho jiného.
    
4. Vítkovští žháři. Přiznání je polehčující okolnost (ale také jistota odsouzení). Ano, tak je to psáno. Skutečnost už ale není tak růžová. Tři „vítkovští žháři“ dostali trest odnětí svobody 22 let, čtvrtý jako prvotrestaný 20 let. Odvolací soud snížil jednomu z odsouzených trest z 22 na 20 let za spolupráci s vyšetřovateli a projevenou lítost. Stály ty dva roky za to, že do konce života bude usínat a probouzet se s vědomím, že je práskač? Každý, ať si zodpoví sám.
    
5. Běžná věc – autonehoda. Zákonů je mnoho a nevyznají se v nich často ani odborníci. Vy už vůbec ne, takže mlčte, nebo na sebe napráskáte věci, o kterých nemáte ani tušení. Skutečný příběh. Pan XY si jede po odpolední autem domů jako každý den. Nějaký ožrala se ale rozhodne zkrátit si cestu přes rychlostní silnici, přeleze svodidla a panu XY skočí přímo pod auto. Je na místě mrtev. Pan XY v dobré víře, že nic neporušil, mluví s policajty a do protokolu uvádí (a teď cituji článek z dfens-cz.com „Jak mluvit s policií? Nejlépe vůbec!“), „že přebíhajícího chodce vůbec neviděl, protože se díval do zpětného zrcátka, aby sledoval provoz vozidel, která přijížděla na nájezd směrem od Dasného,“ uvedl jihočeský mluvčí policie Milan Bajcura. Taky byste něco takového řekli panu policajtovi do zápisu? Zní vám to logicky? Ano? Tak skončíte v base. Tato jediná věta bude mít totiž za následek, že řidič bude obviněn z ublížení na zdraví podle § 146 trestního zákoníku a protože následkem byla smrt, jsme v odstavci 4, kde hrozí nepodmíněný trest. Prakticky se dá očekávat podmínka a několikaletý zákaz řízení. Svým vyjádřením se řidič sám doznal k porušení několika ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., zejména § 5 odst. 1 pís. b), § 5 odst. 2 pís. g) a § 18 odst. 1. Nic z toho by mu nebylo možné prokázat, kdyby to sám neřekl, jiný důkaz proti němu zatím neexistuje. A proč to všechno? Protože vypovídal. Dal policajtům, státnímu zástupci a soudci do ruky skvělou hůl na bití psa. Hůl, kterou by jinak těžko našli. Proto, pokud máte jen zbytky rozumu a odpovědnosti k sobě, vlastní rodině a všem, kterým na vás záleží, nebuďte idioti a nemluvte s policajty.“
    
6. Těžký kalibr – Babiš. Nemusíte dokonce ani mluvit s policií, aby vás obvinili. Stačí, když jen tak veřejně žvaníte nazdařbůh a myslíte si, jak jste chytří, že se z toho vykecáte. Fakt? I zkušený Stbák Babiš svým nesmyslným žvaněním přivodil trestní stíhání sobě, své manželce a svým dvěma dětem, které teď musí předstírat, že jsou duševně nemocné. Měl totiž nutkavou potřebu obhájit se tím, že všem všechno vysvětlí! Vážně si myslíte, že to dokážete lépe než Babiš? Povídat si s policií ještě nikdy nikomu nepomohlo. Nikdy. Fakt. Nebo znáte někoho, komu ano? Pokud vás mají zavřít a mají důkazy, nikdy to neokecáte, nevymluvíte se z toho. Tak proč jim to ulehčovat? Kdyby Babiš mlčel, nikdy by proti sobě a své rodině nemusel vypovídat a oni by neměli důvod je obvinit. Nikdo by se nikdy nedozvěděl, že na ně převedl anonymní akcie podniku a tím prozradil, že zrovna oni spáchali dotační podvod. Ale ne, pán měl potřebu se obhájit s pocitem, že má všechno pevně v rukou. No, přepočítal se a jeho děti mu za to jistě poděkují.

Jako chápu, je to těžké, když na vás řvou dva, tři fízli najednou, mávají vám před očima složkou s nápisem Vazba, vyhrožují mnohaletými tresty a mají na vás zjištěno, i kdy jste přestali nosit plíny. Vydržte to! Hryzněte se do jazyka a mlčte. Nic se nejí tak horké, jako se to uvaří. Když to zvládnete, budete na sebe hrdí do konce života, uděláte pro sebe víc, než kdybyste denně cvičili v posilovně. Všichni, na kterých vám záleží, to ocení a můžete si tím jen pomoct a dostat se z průseru. 

Jestli jste ještě u výslechu nebyli a chcete mít představu, co vás tam asi čeká, podívejte se na český seriál První oddělení. Je to asi nejvěrnější a realitě nejbližší ilustrace skutečné práce policie (operativců a vyšetřovatelů) při vyšetřování, včetně postupů, žargonu (ano, jsme pro ně všichni drbani) a triků používaných u výslechu. 

Možná vám to připadá směšné, ale finta se zlým a hodným policajtem funguje často spolehlivě. Zlý na vás hodinu křičí a pak přijde hodný, vykáže ho ven, uvaří vám kafe, zapálí cígo a slíbí vám hory doly, když se přiznáte. Taky se často používá vyhrožování vazbou a několika lety kriminálu. O obojím naštěstí nerozhodují policajti, ale soud. Pokud pro vás navrhnou vazbu (dělá to státní zástupce po konzultaci s vyšetřovatelem), jdete před soud a ten o vazbě rozhodne. Občas vám taky seberou telefon a stáhnou si z něj bez vašeho vědomí data. Proto, pokud dávám telefon z ruky, vždy jej vypnu a PIN nesděluji. Stále platí, že nejste povinni poskytovat důkazy proti sobě. Oni vám musí prokázat vinu, ne vy svou nevinu. Když je podezřelých víc, tvrdí vám, že už všechno vědí, ti druzí už mluví a že to hážou všechno na vás. Tak ať se přiznáte, že si tím pomůžete. Nevěřte tomu. Tuhle hru vyhrajete jen, když nikdo z vás nebude mluvit. Kdyby ostatní mluvili a všechno na vás řekli, vaši výpověď by už nepotřebovali. Skutečnost je totiž často taková, že policajti mají střípky, které jsou jim bez vašeho přiznání k ničemu. Proto vás tak usilovně nutí mluvit, proto jsou schopni několik hodin tlačit. Neskočte jim na to, buďte silní a mlčte! Pamatujte, všechno, co řeknete, BUDE použito proti vám.

Až dojde k soudu, jestli vůbec, budete už vědět, jak kdo vypovídal, co svědci, důkazy, váš obhájce bude mít nastudovaný spis a spolu s ním se domluvíte, jakou strategii zvolíte. Začít vypovídat můžete klidně až před soudem, pokud by to k něčemu mělo být. A nebo taky ne. Pokud ale budete mlčet už na začátku, k soudu často vůbec dojít nemusí. Držte se!

Text vyšel ve Football Factory 4/2019 který si můžete - koupit zde -

Autor: hs