Vyjádření fanoušků Komety k Open Air

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Bylo zhruba týden po vypadnutí v semifinále s Litvínovem, Kýhos byl stále trenérem Komety, všem nedávala spát tisíciprocentní šance Petra Tona v prodloužení pátého zápasu. Pár lidí z našeho středu bylo pozváno majitelem klubu na pivo s tím, že se pobavíme o uplynulé sezóně a třeba lehce naťukneme, co budeme chtít uskutečnit v té nadcházející. K našemu obrovskému překvapení jsme byli zasvěceni do věci, která nám vyrazila dech. Klub chce uspořádat open air a výhledově postavit nový stadion. Nic ještě nebylo domluveno, čekalo se, jak dopadne rozlučka Švancary a byli jsme požádáni o mlčení. Známo to v Brně. Jak se má něco velkého vytvořit, vždy se najde horda ubožáků, která nikdy nic v životě nedokázala a pokusí se celou věc zničit. Nicméně již od dubna jsme začali spřádat plány, aby tato akce byla vyvrcholením posledních zhruba 8 let, po které se snažíme naši brněnskou hokejovou scénu někam směřovat a posouvat. Během léta jsme se dozvěděli reálnější parametry, čekalo se na milion různých admnistrativních povolení, nicméně vše směřovalo dobře a začal se rýsovat konkrétní scénář včetně toho, že se bude hrát na místě starého zimáku a že zřejmě půjde o víc zápasů. Během léta jsme i s vedením klubu spřádali různé plány, jak to i z naší strany pojmout co možná nejlépe. Čím více se blížil termín a projekt dostával konkrétních rozměrů, mohly i naše plány být konkrétnější. Nebudeme to nadále natahovat: víceméně jsme se přípravě věnovali tři čtvrtě roku. S tím, že jsme omezili jakékoliv prezentace, abychom veškerý čas, energii a prostředky mohli věnovat vrcholu této základní části, kterým pro nás tyto zápasy byly.

Po celý ten čas nám bylo vycházeno vstříc, vše měla být jen otázka doladění bezpečnosti, technických záležitostí a podobně. Problémy začaly 18.12. (!), kdy na nás najednou byly vzneseny různé požadavky a omezení. Proč se tak stane v situaci, kdy měsíce předtím není nic avizováno a je nám slibováno, jak vše proběhne, v situaci, kdy je veškerý materiál nakoupen, věci rozdělané, navíc v čase, kdy se blíží svátky a většina lidí má překvapivě trochu jiné plány, než řešit něco, co nám mohlo být sděleno kdykoliv během x schůzek v předchozích x měsících, to ponecháme tak, aby si mohl udělat svůj názor každý. V této situaci se na celou akci chtělo vykašlat x lidí od nás, protože to brali jako tak trochu podraz a zase opětovnou snahu některých lidí z klubu nám házet klacky pod nohy. Nakonec jsme se domluvili, že se pokusíme vše vyřešit, ač tomu budeme muset obětovat spoustu času v čase vánočním a rodiny půjdou trochu stranou. Cítili jsme odpovědnost nejen vůči rokům práce a pověsti, jakou naši fanoušci mají, ale samozřejmě i vůči tomu, že jsme dlouho dopředu avizovali, že chystáme něco velkého a stovky lidí nám na celou akci přispěli. Plzeň se nám podařila nakonec nachystat, ač musel být celý plán, následkem výstupu ze schůzky 18.12. překopán, upraven a zásadně zmenšen. Plachta měla být jiná, složitější a hlavně mělo být x dalších plachet všude po stadionu. Bohužel nám před Vánoci následkem zmíněného jednání odpadl hlavní malíř, kterého vytočilo, že x měsíců něco domlouvá, aby mu někteří pánové dva týdny před akcí chtěli vše shodit. Proto jsme museli vyrobit něco, co dokážeme i bez něj. Výsledek nebyl vyloženě špatný, na druhou stranu z toho nějakou velkou radost nemáme, plán byl totiž jiný a 5x větší.

Před zápasem s Plzní je nám různými lidmi, kteří se starají o bezpečnost a organizaci na stadioně jednak slibováno, že pokud vše proběhne tak, jak jsme řekli, vyjdou nám na Spartu maximálně vstříc, a druhým dechem dodáváno, že jinak to bude naše poslední akce, budeme násilně vyvedeni ze stadionu, vzduchem látaly doživotní zákazy na hokej a podobně. Proč bychom měli chtít někoho podrazit, zničit či nějak ohrozit akci, na kterou chystáme věci tři čtvrtě roku, to nám vysvětleno nebylo. Plzeň proběhla hladce, po zápase nám chodily děkovné smsky, že jsme dodrželi slovo, že Sparta teda proběhne, jak jsme se bavili a jen doladíme detaily. Super. Naše nadšení stoupá, těšíme se na famózní závěr celé akce a vyhecované utkání s více než 20 tisíci lidmi na tribunách. V úterý a ve středu jsme jak telefonicky, tak osobně ujišťováni od různých lidí, kteří se starají o organizace a bezpečnost, že vše proběhne a opravdu zbývá doladit detaily.

Vše se zlomilo ve čtvrtek večer po zápase univerzit. Veškeré předchozí sliby a ujištění byly spláchnuty do kanálu, akce, kterou jsme již tak maximálně omezili, abychom vyhověli všem myslitelným i nemyslitelným požadavkům na bezpečnost diváků a neovlivnění průbehu zápasu, a stále ještě měla požadovaný efekt, nám byla rozprášena členy securitky a pořadateli. Nejvstřícnější paradoxně byli členové IZS policajtem počínaje a hasičem konče. Vše skončilo na zástupcích ochranky a člověku, starajícím se o bezpečnost na Kometě. Ti nám plán zakázali, povolili udělat jednu desetinu toho, co jsme chtěli. Desetinu, která by vypadala tak blbě a uboze, že by nemělo žádný smysl a bylo by ostudou, abychom ji vůbec udělali. V situaci, kdy chodíme s policisty a hasiči po tribuně a počítáme schody, řešíme bezpečnost, technické věci, jak má vše proběhnout, jsou zmínění pánové pod sektorem a o čemsi zdlouhavě diskutují, aby nám po domluvě se členy IZS, jak vše dělat, řekli, že nic nepovolují. Alternativní plán, na který napřed kývli, ať ho tedy ještě doladíme, za pět minut opět po své debatě v kroužku zamítli. Pánové z pořadatelských složek, kteří nám posílají děkovné smsky po Plzni a ještě ve středu večer slibují, jak vše protlačí, se v půlce jednání sbalí a odejdou 100 metrů mimo řešit něco jiného. Standardní věcí pak je opětovné vyhrožování fyzickým napadením, opět doživotní zákazy na hokej a tak dále. Od pana bezpečnostního ředitele jsme si vyslechli, že jsme akorát egoisté, kterým jde o sebezviditelnění. My si totiž zabíjíme svátky, rozhádáváme rodiny a obětujeme stovky hodin jen tak pro naše ega. Vůbec nám nejde o klub, o prezentaci celé fanouškovské scény v Brně a tak dále. Ne ne, přátelé, my jsme egoisté a děláme to jen pro sebe, abychom pak mohli strávit dlouhé zimní večery u youtube a opakovaně si pouštět videa s choreem... Byla po nás žádána nějaká alternativa celé akce. Ono totiž je dle těchto pánů úplně normální a easy něco, co plánujete a chystáte měsíce, předělat a nahradit něčím jiným v noci před zápasem...

V noci a včera dopoledne ještě proběhla komunikace s majitelem klubu, který se těch schůzek účastnil, nicméně na té klíčové poslední nebyl. Ještě včera zkoušel celou věc zachránit. Bezvýsledně. Pánové chtěli mít klid na práci, tak si ho prostě zařídili. Přes veškeré sliby a proklamace. Perličkou pak je, že nám Libor říká, ať zavoláme na to a ono číslo, těch a oněch pánů, kteří nám ty telefony buď v lepším případě ani nevzali, v horším případě ttelefon zvednou s tí, že se "ozvou za 5 minut". Je nám známo, že různí lidé mají různý pojem o čase, nicméně aby 5 minut trvalo aktuálně 31 hodin, to je celkem silná káva. Na opakované telefony již poté pro jistotu reagováno nebylo.

Suma sumárum: vrchol našeho mnohaletého úsilí byl spláchnut do záchodu 20 hodin před zápasem, ač nám bylo měsíce tvrzeno, že vše proběhne. Ještě ve středu večer je nám slibováno, že vše proběhne, i kdyby měl hasič a policista zamítavý přístup. Ani jeden ten přístup zamítavý neměl...Lidé, kteří nám měli takzvaně dělat největší problémy, chtěli najít cestu, jak celou akci provést s námi, lidé, kteří nám měli takzvaně pomáhat a kteří naslibovali hory a doly, hledali jen důvody, proč nic nepůjde. Vybrali jsme desítky tisíc korun od stovek a stovek fanoušků. Vše bylo nakoupeno a máme to u sebe stále. Kdyby nám to bylo řečeno dostatečně dopředu a jednalo se s námi na rovinu, mohli jsme ty peníze ušetřit a použít je na jiné prezentace na stadioně, případně je poslat třeba na charitu. Takhle nám zbyla hora materiálu, který dost dobře nemůžeme použít v uzavřené hale a zřejmě to budeme muset zkusit nějak prodat či vrátit. Samozřejmě s tím, že prachy se v tom utopily a zcela nepochybně to nikde neudáme za stejnou cenu, za jakou se vše nakoupilo. Konkrétní vyčíslení, kolik se vybralo, co vše stálo, bude v následujícím článku, který vyjde po víkendu. Ať všichni víte a vidíte, kam a za co ty peníze byly utraceny.

Ve finále chceme poděkovat všem, kteří se na přípravě podíleli. Především lidé, kteří jezdili malovat choreografie přes svátky si zaslouží náš velký dík. Děkujeme všem, kteří nám přispěli a přijměte alespoň částečnou omluvu od nás, že se nám i přes enormní snahu nepodařilo zajistit, aby ta prezentace na stadioně proběhla. Bohužel jsme byli bodnutí do zad ve chvíli, kdy už se s tím nedalo nic udělat. Což byl zřejmě i účel některých pánů. Děkujeme i těm pár lidem z klubu, kteří s námi jednali rovně. Bohužel jich tam příliš nebylo. Pro nás je to velké zklamání z některých osob a velkou otázkou pro nás je, jak budeme postupovat v budoucnu. Protože s některými pány, konkrétně z bezpečnostních složek na stadioně, již nadále odmítáme jakkoliv komunikovat a něco domlouvat. Protože jednat se dá pouze s lidmi, kteří jednají rovně a mají snahu o domluvu.

Autor: Modrobílí

Autor: Piotr