finále Copa Libertadores 2018: River-Boca, Madrid 9.12.2018
Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).
Pohár Osvoboditelů založený v r. 1960 alias Copa Libertadores (dále jen CL) je jihoamerická obdoba Ligy Mistrů a v J.Americe je velice populární. Ale není to jako v Evropě, kde se dosti často stane vítězem poháru gigant typu Realu Madrid, ale v tomto poháru se dopředu neví, jak to dopadne a mnohdy na trofej dosáhne mužstvo, o kterém by se to předem rozhodně neřeklo. Letošní ročník byl ale v jednom směru historický a to když svedl do finále 2 největší rivaly a to Bocu Juniors a River Plate z B.Aires.
Najednou se zde rýsovalo nejenom slavné Superclásico, ale rovnou ve finále CL, což je historický okamžik. Bylo jasné, že tenhle zápas bude pro Argentince, fanoušky obou klubů a vůbec všechny fanatiky naprosto vyjimečným zápasem. Následující události to jenom potvrdily, ale o tom v dalším textu... Ihned po složení finálové dvojice ostatně ihned ARG média označila zápas jako "zápas století".
Z důvodu bezpečnostních opatření, které již tak provázejí slavné Superclásico, nebyl umožněn vstup hostujících fans na stadion soupeře a vstupenky se dostaly do závratných výšin. Již první zápas na domácím legendárním stadionu Bocy La Bombonera se neodehrál dle původního programu z důvodu přívalového deště, který ochromil B.Aires. První zápas se tedy musel odehrát až další den a skončil remízou 2:2. O vítězi se tedy rozhodovalo až ve druhém zápase na stadionu Riveru El Monumental a vážně jsem uvažoval o osobní účasti na tohle zápase. V Argentině na fotbale jsem už byl, Superclásico jsem měl tu čest už vidět, ale bylo mi jasné, že tohle bude něco vyjimečného. Letenky byly celkem v pohodě, ale od přátel z B. Aires jsem se dozvěděl, že vstupenky na odvetu jsou skoro neřešitelný problém. Nicméně to člověk v hlavě pořád měl a naštěstí jsme se tam nakonec nevydal... Naštěstí proto, protože před odvetou se stala věc, která i pro ARG byla celkem zásadní a měla vliv na to, že se pohár CL poprvé odehrál mimo kontinent...
Při přesunu na stadion byl napaden autobus s hráči Bocy fanoušky Riveru a to takovým způsobem, že několik hráčů bylo zraněno. Autobus měl sice policejní doprovod, ale pouze na motorkách, byla velmi špatně zvolena trať a autobus projížděl kordonem fanatiků Riveru, kteří bus zaházeli kamením s tím, že při zásahu policie byl použit slzný plyn, kterým byli zasaženi i hráči v autobuse. Na stadion tedy dorazil zdemolovaný autobus s otřesenými hráči, někteří museli být okamžitě ošetřeni, kapitán Peréz měl ošklivě poraněné oko a bylo jasné, že tenhle zápas se neodehraje. Zápas byl nejprve odložen o hodinu, pak o dvě a ve finále vedení konfederace rozhodlo, že se zápas zruší a bude stanoven náhradní termín a zřejmě i místo.
Situace byla velmi nepřehledná, Boca dokonce navrhovala trest v podobě kontumační výhry, nicméně až někdy 29.11. bylo rozhodnuto, že River dostane pokutu 400 tisíc dolarů a zápas se odehraje 8. nebo 9.12. na neutrální půdě. River zuřil, protože zásadním způsobem přišel o výhodu domácího prostředí a navíc netušil, že federace umožní rovný přístup ke vstupenkám a to oběma klubům!!! O požádání odvety měla zájem Paraguay, Miami, Bello Horizonte v Brazílii nebo italsky Janov. Nakonec z důvodu bezpečnosti a silné ARG komunity byl zvolen Madrid a stadion Realu. Najednou bylo Superclásico poměrně blízko za schůdnějších podmínek. Okamžitě jsem si zjistil letenky, ubytování a s přáteli z ARG řešil vstupenky. Nebylo to ale jednoduché, protože stále nebylo jasné, kde, za kolik, kam lupeny budou... Teprve týden před zápasem byly zveřejněno, že každý club dostane 5.000 vstupnek pro členy clubů z ARG, dalších 20.000ks pro evropské fanoušky, o zbylé vstupenky se podělila federace a pořadatel Real Madrid. Vstupenky tedy byly, samozřejmě žádná láce, ale na netu se v pohodě daly sehnat ve formě eticketu do telefonu, který jste pak pohodlně ukázal u vstupu přes QR kód.
Rozhodnutí padlo teprve ve středu před nedělním zápasem, potvrzeny letenky, lupen a člověk byl v obrovském očekávání. Byly tady totiž oprávněné obavy, jak ten zápas bude vlastně vypadat z pohledu fans, kdo tam bude, kolik se do Evropy dostane opravdových fanatiků z ARG atd. Obavy byly, ale na druhou stranu, kdy bude mít člověk možnost zažít Superclásico tak blízko, takže nebylo co řešit. Fanatici z ARG samozřejmě řešili hlavně dopravu, protože po oznámení místa konání se rapidně zvedly všechny letenky do Evropy a tudíž i moji přátelé z BA zůstali doma, protože si to prostě nemohli dovolit. Každopádně se tam všichni snažili dostat, dokonce v B.Aires proběhlo nějaké soudní stání, na kterém bylo umožněno lídrovi radikální skupiny Bocy La12 Rafovi di Zeo odletět ze země na tento zápas.
Den D tedy nastal v neděli nebo spíše v noci na neděli 9.12., protože jsem letěl z Vídně kvůli mnohem levnější letence a odlet byl už v 7h ráno, takže cca už před 2h ranní po 2h spánku sednout do auta a jet 300km na letiště, aby to vše klaplo. Cesta v pohodě, ospalost veliká a kolem 10.30h jsem byl v Madridu, kde bylo jasno a krásných 13"C. Madrid má super spojení letiště s centrem, takže využívám vlak za 2,60Eura a za 40minut je člověk přímo v centru na Plaza Espaňa kousel od svého hostelu. Hostel mám až od 14h, tak odpočívám na náměstí a sleduji cvrkot kolem sebe, korzující fans obou táborů, žádný problém, je teprve poledne. Na hostelu již plnou fanatiků Bocy, kteří jsou ve většině, jsou tady i od Riveru. Snažím se zjistit a ověřit zásadní info a to, kde je setkání fanatiků Bocy před zápasem, aby člověk nasál atmosféru a zažil opět ten pravý ARG support. Informace byly správné a kolem 15h mířím na metro a jedu na stanici Nuevos Ministerios, kde by měla být fanzona Bocy. Každý club měl před zápasem vyhrazenou svou část města, kde byly po zápase avizovány i případné oslavy vítězství. Tím se celkem jednoduše tábory rozdělily a nebylo nutné řešit žádné násilí v ulicích.
Fanzona byla vlastně celá obrovská, široká 4proudá silnice, kterou uzavřeli a byla k dispozici fanouškům Bocy a která končila po cca 1km stadionem S.Bernabeu, takže člověk už tam došel pěšky a nemusel nikam dál jet metrem. Už po té 15h bylo narváno, všude vlajky, jak na tyčích, pověšené všude, kde se dalo, nesměly chybět samozřejmě tradiční slunečníky, deštníky, prostě všude modro-žlutá barva. Součástí fanzony bylo občerstvení, kde pivo klasické stálo 4, velké 0,75l 5Eura a bylo v pohodě. Kupuji rovnou velké 2ks a rovnou do vřavy fanoušků. Je tady celá J.Amerika, Honduras, Mexiko, Bolívie, Peru, všude fanatici z různých koutů J.Ameriky. Postupně zjišťuji, že ale opravdu velká většina je přímo z ARG, kdy si mnozí museli půjčit peníze, aby se do Evropy vůbec dostali na tento pro ně životní zápas. Atmosféra fantastická, chorál střídá chorál, ruce nahoru, uvolněné zápěstí, davové skákání, klasický způsob ARG fandění, spoustu žen, dětí, všechno v pohodě. Občas někdo odpálí nějaké pyro a dým v barvách Bocy. Nesmí chybět samozřejmě ani tradiční bubeníci s činely, trumpety, kteří doprovázejí každý chorál a ostatní už automatiky dělají doprovod. Tohle je velká odlišnost od Evropy a ARG je tímhle typická, ten styl supportu je zcela jiný. Kolem 16h je totálně narváno, ulice je široká a na krajích se dá vystoupit na vysoký obrubník a když jsem se podíval na konce ulice, všude narváno. Odhadoval bych to na cca 10-15.000 lidí, kteří částečně postávali a někteří se postupně přesouvali ke stadionu a tím se průvod dával do pohybu. S postupujícím časem se to celé začalo přesouvat a pulzující dav se blížil ke stadionu, kde byl kordon police, zábrany, policejní transporter a první osobní prohlídka.
U zátarasů byla celkem nervozita a zápas se blížil, všude policie a to včetně jednotky na koních, která se snažil pacifikovat dav, který se snažil obejít zábrany a dostat se ke stadionu bokem. První kontrola důkladná a po předložení telefonu s lístkem jsem byl propuštěn ke stadionu, kde byla u vstupu další kontrola a ta tedy byla důkladná, frajer mě projel jako nikde, i do trenek mi zajižděl, tohle mě překvapilo, zouvat jsem se nemusel, ale nepronesl bych absolutně nic. Již na stadionu před sektorem další a to 3.kontrola, to už jsem se smál, ale všechno korektní a člověk byl na místě činu [:-)] .
Sektor za brankou, super místo a všude okolo na celé jižní tribuně je modrožluto. Celý prostor za brankami a i rohy byly plné, to samé na druhé straně v červenobílém. Sektory na podélných stranách byly celkem neutrální.
Chorály pokračují i na zápase, při nástupu mužstev na hřiště se klasicky všude objevují balonky, nafukovací podlouhlé tyče, škoda, že z bezpečnostních důvodů chyběly tradiční ARG papírky, konfety, prostě bylo znát, že nejsme v B.Aires, ale v Evropě na moderním stadionu. Za brankami se samozřejmě stojí, sedí se jenom na stranách. Když dává Boca na konci 1.poločasu první úvodní gól k našemu sektoru, fanatismus je na nejvyšším stupni. V druhém poločase River vyrovnává a jde se do prodloužení. Tam jde Boca brzy do 10 a je to špatné. Dostává na 1:2 a do toho dohrává pouze v 9 lidech, protože se jí zranil F.Gago, který jenom pár minut před tím nastupuje na hřiště. Závěr prodloužení už potom je vabank a Boca dostává do prázdné branky i třetí gól. To už je na hřišti i Carlitos Tevez, který tak zažívá jedno ze svých největších zklamání po návratu do Bocy.
Na konci mě překvapila jedna věc a to, že hráči se nešli vůbec rozloučit nebo poděkovat tomu velkému počtu fanoušků a ti jim přesto tleskali, to mi připadalo takové neuctivé, ale nevím, asi je to normální, oni děkují fanouškům před zápasem, tak asi tak... Jinak parádní výjezd, je parádní vidět a zažít kus ARG i takto kousek od domova. Samozřejmě, že vidět fotbal v J.Americe je nejvíc a to prostředí tam ničím nenahradíte, takže je třeba plánovat a snít, aby to nebylo na dlouho poslední setkání s tímto fenoménem.
Po zápase na mě dopadla totální únava a tak se setkávám s kamarádem, který na fotbal přiletěl z Malty, kde žije. Dáváme 3 pivka, vyprávíme, plánujeme další výlety a kolem 01.30h jdeme na poslední metro a do postele. Druhý den ještě návštěva krásného nového stadionu Atletica Madrid, kde si dávám stadium tour a večer v 19.30h odlet do Vídně a domů.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze
návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Sledovat @supporters_cz