SOUD: Za tragédii v Hillsborough může policie!

V roce 1989 zemřelo při tragédii v Hillsborough 96 fotbalových fanoušků Liverpoolu. Dlouhé roky byla vina hozena na fanoušky. Dnes však soud fanoušky očistil a naopak podle verdiktu nese hlavní vinu na tragédii policie a pořadatelská služba. 

Dvouleté vyšetřování je u konce a po sedmadvaceti letech může podle britského tisku začít stíhání viníků. K soudu se dnes sjeli i pozůstalí obětí tragédie, kteří před budovou soudu zpívali hymnu Liverpoolu You'll never walk alone.

„Ze svých pochybení se můžou zodpovídat tehdejší policisté, představitelé anglické fotbalové asociace, pořadatelé či zástupci Sheffieldu Wednesday, na jehož stadionu se tehdy zápas hrál.
Někteří pozůstalí po verdiktu přímo v soudní síni tleskali a volali „Ano!“, popsal atmosféru server BBC.

Nové vyšetřování nařídil v roce 2012 nejvyšší soud po protestech pozůstalých, kteří nesouhlasili s dosavadními verdikty, že šlo o nešťastnou náhodu a na vině bylo chování fanoušků.

Co přesně porota konstatovala?

• Policie v čele s velitelem Davidem Duckenfieldem zásadně pochybila - některá její rozhodnutí přímo vedla k nebezpečným situacím.
• Stadion v Hillsborough neodpovídal bezpečnostním předpisům.
• Záchranáři vyhlásili výjimečný stav se zpožděním.
• Klub nezajistil dostatečné značení na stadionu a na vstupenkách, což vedlo ke zmatkům.
• A hlavně - chování fanoušků k tragédii nepřispělo.

CO SE STALO 15. DUBNA 1989?

během semifinálového utkání FA Cupu mezi Liverpoolem FC a Nottingham Forestem vpustila policie na přeplněnou tribunu příznivců Liverpoolu několik tisíc dalších fanoušků. Vypukla obrovská tlačenice, v níž bylo 96 osob ušlapáno k smrti a více než 700 zraněno. Tragédie vedla k přijetí rozsáhlých bezpečnostních opatření na britských fotbalových stadiónech.

Na Většině fotbalových stadiónů ve Velké Británii bylo před katastrofou hřiště odděleno od divácké části plotem a někdy i ostnatým drátem. Byla to reakce na výtržnosti, které provázely britský fotbal v předchozích letech.

Na stadiónu Hillsborough se konaly semifinálové zápasy FA Cupu od 80. let, celkem jich bylo pět. Již v roce 1981 došlo na tomto stadiónu při semifinále k tlačenici, v níž bylo zraněno 38 lidí. To vedlo klub Sheffield Wednesday, jemuž stadión patřil, k rozdělení tribuny Leppings Lane na tři oddělené sektory. Později v roce 1984, když klub postoupil do první divize, byla tribuna rozdělena na pět sektorů. Liverpool a Nottingham Forest se v semifinále FA Cupu střetly na stejném hřišti už o rok dříve. Již tehdy došlo na Leppings Lane k tlačenici mezi liverpoolskými fanoušky, což vedlo Liverpool FC k podání stížnosti.

Jak bývá při důležitých zápasech obvyklé, fanoušci jednotlivých klubů byli od sebe na tribunách odděleni. Policie vyhradila pro fanoušky Nottinghamu tribunu Spion Kop End o kapacitě 21 000 osob, zatímco fanoušci Liverpoolu dostali tribunu Leppings Lane, která měla kapacitu jen 14 600 osob, přestože se očekávalo, že Liverpool bude mít více fanoušků než Nottingham.

Půl hodiny před zápasem se před vchody na tribunu shromáždilo značné množství fanoušků, kteří se chtěli rychle dostat na stadión ještě před začátkem utkání. Vzniklo „úzké hrdlo“, v němž se ocitlo více fanoušků, než kolik mohlo vstoupit do dvou klecí uprostřed Leppings Lane. Lidé, kterým nebyl vstup povolen, nemohli odejít kvůli davu, který vznikl za nimi, anebo zůstali na protest. Fanoušci zevnitř slyšeli skandování, když oba týmy vstoupily na hřiště deset minut před výkopem, a pak znovu při výkopu, ale nemohli se dostat dovnitř. Aby se tlačenice zmenšila, byla otevřena vedlejší brána. Když se dovnitř přes turnikety snažilo dostat přibližně 5000 fanoušků, zvýšily se obavy o jejich bezpečnost. Policie ve snaze zabránit zraněním otevřela bránu, která sloužila jako východ. Vzápětí se na stadión skrz ně začal valit dav fanoušků.

Výsledkem bylo, že mohutný příliv mnoha tisíc fanoušků způsobil obrovskou tlačenici v přední části ochozů, kde byli lidé vahou davu za nimi natlačeni na plot. Lidé vstupující dovnitř neměli tušení o tom, co se u plotu děje. Obvykle když se kapacita centrálních sektorů naplnila, stáli u vchodu do tunelu policisté nebo stevardi, kteří směrovali přicházející fanoušky na vedlejší sektory, ale z nevyjasněných důvodů tomu tak toho dne nebylo.

Problému na tribuně si nějakou dobu nevšiml nikdo kromě postižených. Pozornost většiny lidí byla upřena na zápas, který již začal. Teprve v 15:06 byl rozhodčí Ray Lewis informován policií a přerušil zápas. To se už fanoušci několik minut snažili šplhat přes plot, aby unikli z davu. Malá brána v plotu byla vyražena a někteří fanoušci skrz ni utekli, další stále lezli přes plot, jiní byli vytaženi do bezpečí fanoušky z tribuny West Stand přímo nad Leppings Lane. Nakonec se plot pod tlakem davu zhroutil.

Fanoušci byli v davu stlačeni tak silně, že mnoho z nich nemohlo dýchat a vestoje se udusili. Na hřišti se rychle začali hromadit zpocení lidé lapající po dechu, zranění v tlačenici, a těla mrtvých. Policie, stevardi a záchranná služba přítomná na stadiónu nestačili. Pomáhali také nezranění fanoušci, mnozí se snažili provádět resuscitaci a někteří strhávali reklamní tabule, aby je použili jako provizorní nosítka.

Někteří policejní důstojníci nechali ve třech čtvrtinách hřiště vytvořit kordón policistů, aby zabránili fanouškům Liverpoolu v kontaktu s fanoušky Nottinghamu. Někteří fanoušci se snažili pronést zraněné přes policejní kordón do sanitek, ale byli zatlačeni zpět. Na stadión přijelo 44 sanitek, ale policie zabránila ve vjezdu všem kromě jedné. Navíc i ta byla donucena otočit se zpět kvůli velkému počtu lidí dožadujících se pomoci.

V den katastrofy zemřelo celkem 94 lidí, 766 dalších fanoušků bylo zraněno a přibližně 300 bylo převezeno do nemocnice. Další dva fanoušci zemřeli na následky zranění v dalších dnech a konečný počet obětí dosáhl čísla 96.

Trestní stíhání bylo vedeno proti vedoucímu superintendantovi Davidu Duckenfieldovi a dalšímu policejnímu důstojníkovi Bernardu Murraymu. Prokurátor Alun Jones řekl soudu, že Duckenfield vydal rozkaz otevřít bránu, čímž umožnil stovkám diváků zaplnit již tak přeplněnou tribunu na stadiónu. Jones pak uvedl, že několik minut po katastrofě Duckenfield řekl představitelům fotbalové asociace, že diváci bránu vyrazili sami. Duckenfield přiznal, že o některých faktech ohledně příčin katastrofy lhal. Několik dalších důstojníků bylo obviněno z manipulace s důkazy. Mezi nimi byl i Norman Bettison, který se později za podivných okolností stal šéfkonstáblem v Merseyside. Stíhání bylo zastaveno, když Duckenfielda shledal jeho lékař neschopným podstoupit soudní proces z důvodu nemoci. Protože nebyl k dispozici, bylo rozhodnuto, že by nebylo spravedlivé pokračovat ve stíhání Murrayho. Duckenfield je nyní v plném policejním důchodu.

Tragédie vedla ke zvýšení bezpečnostních podmínek na stadionech. Anglická a skotská fotbalová liga nařizuje všem klubům ve dvou nejvyšších divizích zavést místa k sezení pro všechny diváky. Další doporučení se týkají prodeje alkoholu na stadiónech, bariér, plotů, turniketů, cen vstupenek a ostatních záležitostí.

Na památku obětí byly vystavěny následující památníky:

• vedle brány Shankly na stadiónu Anfield, domácím stadiónu FC Liverpool
• na stadiónu Hillsborough, postaven v roce 1999
• pamětní kámen na jižní straně liverpoolské anglikánské katedrály
• pamětní kámen na křižovatce ulic Middlewood Road, Leppings Lane a Wadsley Lane
• pamětní zahrada růží ve vesnici Port Sunlight v hrabství Cheshire
• pamětní zahrada růží v galerii Sudley House v jižním Liverpoolu
• památník v knihovně ve městě Crosby v metropolitním hrabství Merseyside
• Na památku obětí byly také na obě strany erbu FC Liverpool přidány plamínky

Autor: VíťaB