Rozhovor s fanouškem Lechie Gdaňsk

Mohl by ses nám představit? Komu fandíš?
Ahoj, jsem fanouškem Lechie Gdaňsk, je mi už skoro 60 let, na Lechii chodím už odmala. Dá se říct, že jsem se narodil společně s Lechií

Patříš do nějaké skupiny?
Jsme všichni jedna velká rodina, teď už se samozřejmě na ničem, co by bylo aktivní, nepodílím, už jsem jen „obyčejný“

Polsko patří mezi země, kde je jedna z nejlepších atmosfér v Evropě? Čemu to připisuješ? U nás se v mnoha diskuzích objevují slova, že Poláci jsou prostě víc hrdí než my Češi?
Poláci byli vždycky hrdým národem, už z historického hlediska jsme se dokázali postavit všem utlačovatelům, tady vidím jakousi vzdálenou paralelu i ve fandění.

Také si myslím, že všechno to, co se u nás děje či dělo, mělo kořeny v době komunismu. Odpor se totiž soustředil hlavně u lidové zábavy a fotbal byl v tomto směru nejlepším způsobem, jak vyjádřit nesouhlas. Tehdy to bylo doslova neuvěřitelné. Spousta z nás měla problémy.

Jsem hrdý na to, že centrum odporu proti komunismu bylo tady u nás v Gdaňsku. Každý zápas jsme protestovali a bili se v ulicích s těma kurvama. Náš stadion byl jedním z mála míst v Polsku, kde jsme byli schopní protestovat proti komunistům.

Za naše chování byl perzekuován i klub, byli jsme bití za všechno. U nás fanoušků stačilo, abys měl šálu a hned tě na ulici sebrali.
Naši lídři měli jedno z hlavních slov v Solidaritě, několikrát jsem měl možnost se účastnit setkání s Lechem Walesou, hrdým fandou našeho klubu, bylo to neuvěřitelné.

Jak se fandilo v minulosti a jak teď, kdybys to měl porovnat?
V minulosti to bylo samozřejmě zcela jiné. V 70. a 80. letech se nedalo mluvit o nějakém supportu, na Lechii jsme ale začali velmi brzo, už v 80. letech jsme podlehli kouzlu dopingu, měli jsme vlastní šály. Tehdy bylo těžké něco hodnotit, na výjezdy se moc nejezdilo, neměli jsme se s kým porovnat. Všechno se uvolnilo v 90.letech. Tehdy se fanoušci začali hodně radikalizovat. Měli to dost ulehčené, v mnohých městech patřili fanoušci k hybným silám.

Z tohoto hlediska po revoluci nikdo nevěděl co dělat, státní orgány zaspaly dobu a na fotbale to vřelo. Těch bitek bylo nepočítaně, ale nejvíc vždy dostali policajti. Mnozí z nich patřili k milicionářů a podobným ksindlům.

Jak hodnotíš polské fanoušky nyní? Líbí se ti styl fandění, kteří produkují?
Myslím, že momentálně se řadíme hodně vysoko v evropském měřítku, ale netroufnu si tvrdit, zda jsme nejlepší. Jsou tu tábory, které se mi líbí. Buďme upřímní, k zlepšení atmosféry pomohly i nové stadiony, které jsou akusticky dokonalé.

Myslím, že každý tábor v Polsku však má nějaké nedostatky, na kterých pracuje. Každý tábor je si vědomý toho, že se musí stále zlepšovat.

Kteří fanoušci jsou podle tebe v Polsku nejlepší?
Tohle si nedovolím tvrdit a nikdo ti to s určitostí neřekne. Nerad se do tohoto pouštím. Jak jsem psal, všichni máme nedostatky a všichni na nich pracují. To je možná rozdíl mezi Poláky a zbytkem světa. Tady se každý soustředí na sebe a ne na druhé, to by možná mohla být odpověď na to, jak ses ptal, proč je v Polsku dobrá atmosféra. Každý tábor chce překonat sám sebe a působit co nejlépe a příliš se neohlíží na druhé.

Také polští chuligáni mají nevalnou pověst. Jsou skutečně tak ostří, jak se popisuje?
Momentálně ano. Taky vláda bojuje proti chuligánům, jak může. Ti dnešní kluci jsou docela jiní, než jací jsme byli my. Pravidelný trénink, bojové sporty, to z nich dělá fyzicky velmi zdatné jedince. Každý tým tu má chuligány, každý!

Je tedy bezpečné chodit v Polsku na fotbal?
To zase ano. V tomhle udělaly všechny složky od roku 89 velký pokrok. Organizace zápasů je na vysoké úrovni, na stadionu při lize se dlouhá léta nic nestalo. Taky tady pomáhají nové stadiony. Na těch je úplně bezpečno, tam se ti ani nemůže nic stát. Ta kultura na nich je úplně jiná.

Domácí a hosté se k sobě ani nedostanou. Obecně lze říct, že v době zápasu se ti nikde v Ekstraklase nic nestane.

Sleduješ i další evropské soutěže, kde jsou podle tebe nejlepší fanoušci?
Je to různé, nebudu porovnávat ligy, myslím, že v každé se najde tým, který má super fanoušky. V Srbsku Partizan, CZ, v Řecku najdeš čtyři pět týmů na vysoké úrovni, taktéž v Turecku. Ale i v jiných zemích.

Znáš českou a slovenskou scénu, sleduješ ji? Byl jsi někdy v ČR a SR na fotbale?
Českou scénu znám, díky své práci jsem byl v ČR častokrát. V Polsku jsou samozřejmě známé některé týmy, které mají družbu s našimi. Současnou českou scénu znám díky supporters

Myslím, že ta úroveň je nižší než u nás, ale v rámci možností vaší malé země vcelku slušná.

Na fotbale jsem byl 6krát, naposledy v roce 2009 na Slavii. Tam se mně moc líbilo a atmosféra byla příjemná.

Lidi zajímají žebříčky, takže tvůj osobní žebříček polských ultras?
Když už mám jmenovat, zkusím objektivně.

1. Lech
2. Legia
3. Slask

Tvůj osobní žebříček polských chuligánů?
Tady fakt nevím, už spoustu let se nepodařilo dostat velké bandy proti sobě. Taky obrovské perzekuce, vězení mění síly táborů. Obecně bych řekl, že vládne Triada (Lech-Arka-Cracovia), v opozici k ní pak Slask-Wisla-Lechia, dobrou sestavu má Ruch s Widzewem a také Gornik Zabrze

Teď čistě hypotetická otázka, která bude zajímat naše čtenáře. Představ si střet GKS+Gornik proti Widzewu s Ruchem, kdo vyhraje?
Smích. Zajímavá otázka, při těchto družebních střetech bych volil Ruch s Widzewem

Pojďme k samotné Lechii. Kdo je Váš největší rival, jak hodnotíš atmosféru na stadionu v Gdansku?
Atmosféra na stadionu je dobrá, ovšem na tak velkém stadionu se počet diváků, kdy nás přijde 20 000 docela ztrácí. Někteří lidé se neztotožnili s přesunem na nový stadion. Kotel čítá asi 5000 lidí a fandí celý zápas. Ale přidávají se i ostatní.

Největším rivalem je samozřejmě Arka Gdynia.

Kolik fanoušků jezdí s Lechií na hřiště soupeřů?
Ty počty se různí od 200 až po 800-900 lidí. Tady máme určitě hodně co zlepšovat, ale bohužel jsme ve velmi nevýhodné zeměpisné poloze a některé výjezdy jsou opravdu dlouhé a zaberou i dva dny.

Posledním tématem jsou státní orgány. Je to skutečně tak hrozné, jak se píše v tisku? Jsou fanoušci perzekuování často a jak moc?
Perzekuce jsou na denním pořádku. Zatýkání de facto za nic, zákazy výjezdů, uzavírání „kotlů“, v tomhle směru jsme snad dál než Anglie. Některé buzerace jsou hodně za hranou nebojím se říct i zákona. Jenže znáš to, oni můžou všechno, ty nic. Fízli ti přišijí cokoliv, jen aby tě dostali. Mladší členové by ti řekli určitě víc. Co mám možnost s nimi mluvit, je to někdy příšerné.

Pomohlo zemi ve své reputaci nějak EURO? Jak se na něj dívali fanoušci v Polsku?
Určitě pomohlo. Tady zase musím říct, že organizačně se povedlo. Myslím, že drtivá většina fanoušků byla ráda, že tu EURO je. Jen zápas našich s Ruskem byl vyhrocený, ale to se čekalo, tady nešlo jinak. Nicméně těch výtržností se účastnil zlomek chuligánů z Polska, nikdo si nic moc nedovolil, protože by to mělo dalekosáhlé důsledky.

Je to škoda, Rusové si tady nemůžou kráčet jen tak!

Díky za rozhovor

Autor: RadekN