Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping). Náš první výjezd do Mnichova jsme plánovali s klukama z naši bandy KBZ (Karlštejn-Beroun-Zdice Ultras Sparta), hodně dlouho ale rozhodně to stálo za to. Sešli jsme se 6.2.2012., na nádraží v Berouně odkaď jsme vyrazili rychlíkem v 9:44 směr Mnichov, cesta probíhala v poklidu což bylo způsobeno hlavně asi tím že pro náš pondělní spoj nebyl přiřazen jídelní vůz což nás dosti omezovalo v konzumaci alkoholu a tím byla cesta velmi poklidná,cestou nás akorát zkontrolovali Bavorští policisté jakmile jsme přejeli hranici, byli sympatičtí a usměvaví, kontrola našich dokladů i ověření v německé databázi proběhlo v pořádku a my bez obav mohli pokračovat, čas od času nás v našem kupé navštívil fanoušek Fenerbachce, který měl stále potřebu se s námi o něčem bavit.
Abych upřesnil náš výjezd byli jsme pozváni jako fans SPARTY od oficiálního fotografa TSV Munchen 1860, a nám se to vskutku hodilo protože jsme si nechali udělat novou vlajku Karlštejn Ultras a jelikož naše liga začínala později než ta Německá, mohli jsme jí de facto pokřtít prvním vyvěšením a to hned v zahraničí, s německým celkem máme družbu, takže jsme v poklidu mohli vyrazit ve sparťanském oblečení bez jakýchkoliv problému. Do Mnichova jsme dorazili lehce po 15té hodině odpolední, již předem jsme si našli ubytování poblíž vlakového nádraží v Mnichově, nově vybavený hostel s přístupem na WI-FI a sprchou za 22euro na noc bylo více než sympatické.
Než jsme se vydali na zápas zašli jsme s přáteli do vyhlášené Bier Halle v centru Mnichova kde se točilo stejnojmenné pivo Augustiner, zde jsem jak popili výborný německý mok, tak i německou specialitu radler mass... Tupláky byly samozřejmostí, v pivnici se áam stala menší kuriozita, tím že jsme všichni byli oblečeni v Ultras Ninja mikinách Sparta se starým znakem našeho klubu,si mistní policisté, kteří pivnici prošli asi 2x mysleli jak nám pak zdělil hostinský, že patříme k Srbskému celku Crvena Zvezda Bělehrad, naštěstí vše dopadlo dobře. Potkali jsme se tam nečekaně s velkým rivalem Sparty a to s chlapci z NK Maribor, asi jsme v ten den měli snad štěstí na vše, protože jak se později ukázalo, a za to mají chlapci ze slovinského týmu naše velké uznání, jednalo se sice o fans NK Maribor, kteří měli současně s šálami svého klubu kolem krku i šály Energie Cottbus, ale přijeli skoro ze stejné dálky jako my aby podpořili svého bývalého hráče z Mariboru, který přestoupil do Cottbuse, tomu řikám support jako řemen, takže to jen tak něco málo z frků z našeho posezení v pivnice, které stoji za zmínku a mají co dočinění z fotbalovou tématikou.
Dopili jsme tupláky, pojedli schnitzel s kaší a vydali se vstříc na Marienplatz, kde jsme nasedli na Ubahn a jeli k Allianz Aréně, kde na nás již čekal náš bavorský přítel s lístky hned vedle sektoru domácího kotle. Lístky jsme měli od fanklubu 1860 za velmi sympatickou cenu 12euro,v ten den nebylo zrovna přivětivé klima, teplota se večer pohybovala kolem -18 stupňů takže z piva byla během pár minut ledová tříšť. Hrálo se 3. kolo II. Německé ligy a domácí 1860 hostili Energii Cottbus, v Allianz aréně jsme byli vůbec poprvé, takže jsme byli fascinováni tímto krasným stadionem na který si v pondělí 6.2., v 20:15 udělalo cestu krasných 15tisíc fanoušků,ač kapacita stadionu je 69tisíc, svou skvělou akustikou stadionu, byl kotel který čítal tak 4-5tisic diváků krásně slyšet a celozápasové pění chorálů bylo nezapomenutelným zážitkem.
Naší vlajku jsme napřed přehodili jen přes sedačky nacož hned přiběhlo par lidí ze securitas,kteří tím že vlajku neznali a my v ní jak je vidět máme motiv jižanské konfederační vlajky,mysleli ze jsme prý dokonce sympatizanti s neonacisty, vše se vysvětlilo díky našemu příteli, fan fotografovi Peteru Urbanovi… Vlajka sklidila od fans 1860 úspěch hodně fans nám jí chválilo…
Později jsme ji vyvěsili vedle vlajek TSV, kde se krásně vyjímala. Ač se jednalo o druhou ligu fotbal to byl, bych si dovolil tvrdit, mnohem více koukatelneší než naše Gambrinus liga, krasný fotbal nahoru-dolů…TSV vyhrálo 2:0, to co se pak dělo v metru sem nezažil snad nikdy,fandilo se tak, že sem myslel, že se metro převrátí, zpívali se choraly, které jsme s klukama prozpěvovali společně s fans TSV 1860, hodně lidí nás uvítalo a byli rádi, že jsme přijeli z Prahy utužit tak naše vztahy mezi Spartou a Mnichovem 1860… Zkrátka a dobře atmosféra v metru byla opravdu fantastická a nezapomenutelná.
Po výstupu z metra na stanici Marienplatz jsme delší dobu obcházeli střed města a hledali ňáký ten bar či špeluňku kam zapadnout a oslavit vítězství a ještě něco popít než se vydáme na ubikaci. Bohužel se zápas hrál v pondělí a jelikož němečtí občané nejsou jako my Češi tak se kolem půlnoci nezdržují v pubech, reštikách nebo jiných zařízeních jako někteří z nás co večer skončíme v práci a nedělá nám problém jít na pivo a sedět tam do půlnoci, zkrátka jiná zem, jiný mrav a my tím pádém zapadli zpět do té pivnice odkaď jsme vycházeli na fotbal ta měla otevřeno ve všední dny do 24:00 . Vypili jsme další tupláky, pojedli typické preclíky a po půlnoci se vydali na naší hostelovou ubikaci.
Druhý den jsme se vypravili na obhlídku olympijského stadionu který svým vzhledem jen těžko připomíná stavbu z let 70-tých, stadion ještě donedávna obývali fotbalisté Bayernu Mnichov. Areál je to krasný. Jak stadion, tak i přilehlý park a okolí, po obhlídce jsme zamířili do BMW Weltu-světa a Muzea BMW. Vlak nám odjížděl v 17:00 z vlakového nádraží a tak jsme před skoro 6ti hodinovou cestou vlakem zamířili do centra na lehké občerstvení, využili jsme k tomu zastrčenou hospůdku s výborným pivem Andechser, pojedli ač svým vzhledem zvláštní ale chutí dobrou bramborovou polévku, nějaký ten preclík, a před odjezdem se ještě kochali tím uvolněným německým životem a tou příjemnou atmosférou kterou ta špeluňka ze sebe vydávala.
Před nástupem do rychlíku jsme si nemohli odpustit ještě pojíst německou fast food specialitu Curry Wurst, koupit nějaké ty suvenýry v podobě šál našeho freundschaft klubu TSV 1860, tuplaky s Oktoberskou tematikou a kdejaké ty pochutiny a pivíčko do vlaku a vydat se zpět do Čech. Výlet to byl krásný, ač mrazivý, ale krásně prosluněný s kvalitním fotbalem, jistě jsme v Mnichově nebyli naposled.
KBZ ULTRAS SPARTA
Autor: redakce
|
Sledovat @supporters_cz