Návštěva zápasu Rijeka - Zadar

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Zápas se hrál 27.7. Do města přijíždíme asi hodinu před zápasem a najít stadion není problém. Stačí jet stále podél pobřeží a nemůžete jej minout. Má nádhernou polohu, mezi skálou a mořem a jeho blízkost poznáte podle mnoha lidí v modrých a bílých tričkách a šálách. Zaparkovat v blízkosti stadionu je velký problém a většina lidí parkuje podél vozovky, která se stává stěží projízdná. Nejlepší je zaparkovat v blízkém parkovišti náležícímu nějakému futuristickému bazénu, asi kilometr od stadionu.

U stadionu jsme asi půl hodiny před zápasem a zaujme neuvěřitelné množství graffity v okolí. Lístek kupujeme do sektoru za bránu, k domácí Armadě, za cenu 20 kun (asi 70 kč). Procházíme první kontrolou, která není nijak důkladná. Za tribunou se u stánku s pivem se již nachází asi 600 lidí a vesele skandují, mávají vlajkami či si sdělují zážitky po dlouhé letní pauze. Zajímavostí je, že asi 70 procent všech fanoušků má na sobě tričko s motivem Armady. A těchto motivů jsem zahlédl určitě přes stovku. Znak armady občas doplňuje i keltský kříž a chorvatská šachovnice. K vidění jsou ovšem i další pozorovatelé, kteří si zpestřují dovolenou na fotbale. Zaujala především skupina tlustých třicátníků v oblečení Ultras Dynamo Dresden nebo týpek v tričku Schalke.

Před vstupem na tribunu ovšem znovu dochází ke kontrole lístku a osobní prohlídce. Nezvykem pro českého diváka je přítomnost desítek těžkooděnců přímo na tribuně. Na tribunu je zákaz vnášení potravin i pití. Jeho dodržování místními poznáváme během zápasu, kdy na tartanovou dráhu létají petky od coly i kelímky s pivem :-). Asi 5 minut do začátku je sektor Armady asi ze čtvrtiny zaplněn a to je pro mě velkým zklamáním. Ovšem i těch 350 lidí dokáže přivítat hráče velmi srdečně. Usedáme skoro na kraj sektoru a zápas začíná.

Fotbal je někde na úrovni zápasu druhé naší ligy, ale atmosféra je elektrizující. Hlavní zástupy lidí totiž přicházejí až kolem 5. minuty a sektor za bránou se naplňuje asi 2000 lidmi. Hlavní jádro kotle tvoří asi 300 neustále fandících lidí, ke kterým se často přidává i zbytek sektoru. Rozeřvávač stojí celý zápas zády ke hřišti a používá pouze své hlasivky. Často je tak zfanatizovaný, že si strhává klobouček a háže ho směrem k lidem, kteří nefandí, podle něho, dost srdnatě :-). Ze Zadaru nedorazil do sektoru hostí nikdo. Rijeka má celý zápas tlak, ale Zadar kontruje z brejků a trefuje břevno. Trefit bránu je ovšem problém pro oba týmy. Poločas končí za stavu 0:0 a my se vydáváme porozhlédnout se po stadionu.

Ovšem moc k vidění toho není. A klobásku či něco jiného k zakousnutí také hledám marně. Vracíme se na tribunu a sledujeme 2.poločas. Hráči Rijeky nepouští Zadar na svoji půlku a v podstatě se hraje na 30 metrech od brány Zadaru. To samozřejmě fans rozproudí a fandí jak o život. Divím se, jestli mohl rozeřvávač druhý den mluvit. Část lidí jde do půl těla, vytahují se velké vlajky na tyčích a mnoho obouruček, na tartan přilétly menší dělbuchy a do toho celostadionové skákání na pokřik, Kdo neskáče Dalmatínec (Zadar leží v Dalmácii). Hráči Rijeky jezdí po zadku, ale trefit bránu jim stále nejde.

Asi v 80. minutě došlo k faulu na hráče Zadaru a ten se nechce zvednout ze země asi 2 metry od autové čáry. Obránce Rijeky jej však nadzvedne a odtáhne do autu a pokračuje se ve hře. Rozhodčí to nechává bez povšimnutí a diváky to ještě více hecuje. Stav je ovšem stále 0:0 a rozhodčí nastavuje 6 minut. V 96. minutě trefuje útočník Rijeky tyč nůžkami. Nakonec zápas končí asi v 98. minutě a lidé se rozcházejí zklamaní. Hráči zatleskají a odcházejí zrychleně do kabin. Dav fanoušků se rozchází během asi 10. minut.

Nemůžu říct, že bych lepší atmosféru nezažil v české lize. Přeci jenom zápasy třeba mezi Spartou a Baníkem jsou mnohem lepší, díky většimu počtu diváků ( v novinách druhý den psali návštěvnost 4500 nebo 5000 diváků). Ale aby byla více než polovina z diváků kotel, to se jen tak nevidí. Fotbal je svojí kvalitou opravdu na úrovni naší 2. ligy a jestli se vyplatí jet se podívat na chorvatskou ligu, tak jedině na zápasy Rijeky, Hajduku a Dynama a myslím, že zklamáni nebudete. Minimálně fanoušky. Ostatní týmy ovšem, podle vyprávění místních, nestojí za nic.

autor: RybaPepa

Autor: Blog