Blog: Návštěva reprezentačního zápasu s Tureckem

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Dobrý den.
Při dalším kvalifikačním utkání o EURO 2016 ve Francii v domácím prostředí proti Turecku jsem měl možnost být jak u dopoledních příprav tvorby reprezentační kartoniády, tak i samotném večerním zápase.

Dopoledne:
Jak už jste možná někteří zaregistrovali, FAČR s generálním sponzorem pivovarem Gambrinus při příležitosti postupu národního mužstva do Francie udělalo soutěž mezi příznivci českého týmu, aby vytvořili a následně hlasovali o nejlepší choreografii, která by se pak produkovala na samotném utkání s Tureckem.
Návrhů se sešlo několik desítek, nakonec diváci vybrali tu, kde na protilehlé tribuně letenského stadionu mělo být uprostřed napsáno "CZE" a vedle toho měl být vyobrazen český lev.
A sešla se tak delegace "inženýrů", kteří nikdy nekreslili, nenavrhovali či vůbec nikdy nedělali choreografii. A teď před nimi stál skoro až nadlidský výkon.
Ono i celé provedení, zvlášť na tomto stadionu je velmi těžké i pro samotné příznivce ultras, kteří tvorbě choreografií a kartoniádvěnují takřka celý svůj fanouškovský "život", natož pro lidi, kteří to nikdy nedělali. Proto jim bylo i poraděno, aby se podívali na choreografie sparťanských ultras na protilehlé a z toho si vzali příklad, zvlášť jedna ultras produkce, sparťani si určitě vzpomínají, velké "ACS" s rudě vínovým podkladem a bílým písmen. To mohl být pro tvůrce asi nejlepší návod, jak na to.
K dispozici měli kolem 30 dobrovolníků, kteří jen čekali na pokyn delegace, jak mají rozmístit kartony. A ti se načekali dlouho, neb jen samotný nápis dal zabrat už z důvodu toho, jak uspořádat velikost písmen, mezery mezi něma, dále moc nepočítali s mrtvými úhly při rozdělení protilehlé tribuny na patra, kdy by písmena nevynikla tak, jak by měla.
A to na ještě čekalo asi to nejtěžší, nakreslit a rozmístit kresbu lva.
Ono, na papíře to vypadalo zajímavě, ale prakticky to vytvořit přišlo skoro nereálné, ale nakonec, po několika hodinové dřině, dohadů a překreslování se to povedlo a celá choreografie, resp. kartony na ni byly rozmístěny přesně tak, jak bylo avizováno na papíře.
Na kartonech bylo upozornění, aby v 10. minutě obecenstvo zvedlo příslušnou věc nad hlavu. Aby to vyniklo naprosto, měla být domluva s hlavním kameramanem, aby se to bralo odspoda hřiště při večerním utkání, až později jsem se dozvěděl, že v TV to nebylo skoro vůbec ukázáno.

Večer:
Když jsem šel onehdá na jaře 2015 na zápas Česka s Lotyšskem do Edenu, netěšil sem se tolik jako v sobotu. Nevím proč, ale cítil jsem bojovnější náladu, možná to bylo i tím soupeřem.
O to víc byl pro mne šok, když sem viděl, že na samotném stadionu byl všude, kam ses podíval turek. Jak na hlavní, na protilehlé, ve svém sektoru pro hosty, tak i na místě, kde normálně sídlí kotel Sparty. A zvlášť převažovali příznivci Galatasaraye, až po nich bylo možno vidět několik symbolů, dresů, šál Fenerbahce.
To ale neměnilo situaci, že se fotbalisté ze země půlměsíce mohli cítit jako doma, a to doslova.
Čeští fanoušci zklamali na celé čáře. Asi jsem se zase naivně zklamal v tom, že tuzemští fanoušci na utkání české reprezentace by mohli udělat konečně dobrou fans atmosféru. O to nejvíc trapně mi bylo, když Turecko hnal mnohatisícový kotel (jasně, bylo tam 3/4 Německa a asi jen pár Turků z jejich domoviny) a Česko kotlík skákajícího bubeníka s partou dětí do rytmu obligátního "Kdo neskáče...". To si pak připadáš, jak na dětské oslavě s klaunem Šášou...
K tomu ještě samozřejmě třískali takovými těmi nafukovacími klacky či co to je za výtvor.

Největší "fail" večera byla 70. minuta, kdy po vzoru komerční NHL celý stadion měl vyprodukovat co největší hukot, aby následně publikum mohlo dostat zdarma flašku Pepsi coly. 
Proboha, asi jsem možná až moc pohlcen ultras a fans subkultůrou a někteří mě za to budou pranýřovat, že konečně na fotbale nebyly žádné excesy a rodiny s dětmi se nemusí bát, ale tohle prostě na fotbal NEPATŘÍ !
V tuhle dobu jsem měl největší chuť se zvednou a jít pryč, leč, zůstal sem o chvíli déle, ale to jen díky tomu, abych si poslechl support hostujících fanoušků.
Jak jsem již výše psal, při příchodu na stadion bylo všude možně potkat příznivce hostů, při jejich hymně to prvně burácelo pražskou Letnou. Čekal sem, jak se zachovají při hymně naší a zachovali se slušně, tudíž žádný pískot. O to větší trapas se uřízl o trochu déle, kdy byla minuta ticha za atentát v Ankaře, do toho ticha začali čeští vandráci cosi pokřikovat, v tom se spustil pískot, Turci začali cosi řvát a minuta ticha byla zkrácena na nějakých 20 vteřin.
Netrpělivě jsem očekával, jak dopadne navrhované choreo prezentované v 10. minutě. Minutu předtím bylo na obrazovkách stadionu avizováno a poproseno, aby se v té minutě zvedli kartóny. Výsledek byl nad očekávání dobrý, až na bojkotující skupinu turků,díky nimž nevynikl celý název. A příjemné překvapení bylo, jak projektantům vyšel český lev.

V mrazivém večeru to bylo jediné zpříjemnění prvního poločasu. Jinak šeď a nuda na trávníku, v hledišti vládl jen jeden tábor.

Druhý poločas byl jen prohlubovaní české krize na obou frontách, jak na hřišti, tak v hledišti. Na zeleném pažitu Turci ve druhém poločase dvěma brankami rozhodli o výhře svého celku. V sektoru vyhrazeném pro hostující fanoušky se posléze objevila i pyrotechnická vložka, dále jste mohli pak spatřit zajímavý jev od hostů, kteří byli roztahaní po celém letenském stadioně, kdy naprosto všichni si zapli buď malou svítilnu či mobilní telefony a svítili na počest toho, aby jejich hráči věděli, že tam jsou a viděli je. Bylo to zajímavé a originální
Na zápas dorazilo 17.190 diváků. Na konci se měl slavit postup do Francie, byla na to připravená i trika k tomu určená, měla být velkolepá show. Místo toho ze znova ne vyprodaného domácího utkání odcházeli příznivci domácích, na Letné zůstali skoro jen samí Turci a domácí plejeři jim mohli jen pokynout. Z celého večera zůstala jen pachuť a dojem, že na další utkání české reprezentace asi zase dlouho nenavštívím.

Musí se změnit hodně, hodně věcí. Už tady byl jednou projekt, jak se postarat o fotbalovou atmosféru při zápase tuzemské reprezentace, nebylo by na škodu, aby pár důležitých hlav ultras scény dalo hlavy dohromady a možná něco vymyslely.
Vzpomeňme si, jak si tehdy fanoušci rakouské reprezentace užívali fandění při přátelském zápase s Českem v Olomouci, tam by se dala hledat inspirace.

Ale i na svazu by se měli chytnou za hlavy, aby tam nebyli zloději, STBáci a další...
Na druhou stranu, vím, žijeme v Česku, tady se každý bude držet svého koryta, dokud může. A já zas naivně sním...

Napsal: Trevor

Autor: Blog