Na špionáži: FK Baník Most - FC Zlín

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

V neděli jsem si užíval den volna a jelikož na koupání nebylo, tak vznikla myšlenka se vyjet někam podívat za fotbalem a očíhnout jinej tábor.

Už dlouho jsem uvažoval o návštěvě Mostu, neboť se tam tamní fanoušci pyšní fanatickou atmosférou, která je posazuje do úlohy vládců severu a po zjištění, že Most hraje v ten den se Zlínem jsem plný očekávání, z atmosféry na obou stranách, měl tedy o výletu jasno.

Domluvil jsem se s kolegou a vydali jsme se na vlakové nádraží a vyrážíme směr Most. Rychlíkem jsme byli v Mostu s dosti předzápasovým předstihem a tak jsme vytáhli z kapes samolepky a vydali se vyzdobit dosti mrtvé a vylidněné město, kde jsme potkali jen pár občanů tmavé pleti a žili jsme v domnění, že lidi asi budou na fotbale.

Po cestě od nádraží se k našemu údivu nikde nenacházely žádné samolepky místních ultras, ty jsme objevily až u stadionu. Po příchodu ke stadionu jsme si stadion nejprve celý obešli, protože půl hodiny před zápasem se na stadioně nacházelo zhruba 50 lidí a Mostečtí ještě neměli ani vyvěšené vlajky.

Po příchodu ke vchodu platíme 80 Kč za lístek a prohlížíme si místní statek i uvnitř. Ze stadionu vyzařuje jistá nepopsatelná atmosféra - nezkaženost moderním fotbalem, neboť po stadionu se domácí můžou pohybovat jak chtějí, hlídají ho pouze 3 securiťáci, kteří navíc při vstupu na stadion vůbec nešacují a nijak nikoho nekontrolují a tak by na stadion byla možnost pronést klidně i atomovka.

Po prohlídce stadionu už vidíme i vyvěšené vlajky místního táboru, kde se navíc nachází i vlajka družebního Nordic commanda z Jablonce. Usedáme tedy tak, abychom viděli na sektor hostů, který bohužel nakonec byl zaplněn pouze 2 klučiny ze security, ale také tak, abychom viděli na domácí.

Při pohledu na sektor hostů mi probíhají vzpomínky na vzájemné zápasy s Mostem, především na rok 2005, kdy jsme zde s Mostem prohráli 2:1 a vyprodali sektor hostů a při našem jediném gólu se zvedla půlka stadionu.

Vzpomínky mi přerušuje nástup hráčů obou týmů na hřiště, při kterém se domácí tábor prezentuje třemi mávačkami, oblečením všech barev a přivítávajícím supportem.

Diváci se ještě ani nestačí usadit a už přichází ve 4. minutě chyba brankáře Zlína, po které následuje penalta, kterou proměňuje domácí kapitán Jiří Procházka, do poločasu se už nic zvláštního na hřišti nedělo, a tak poločas skončil 1:0.

Co se týče supportu domácích, tak ti v počtu zhruba 35 fans střídali horší chvíle s lepšími. V supportu chyběla intenzita chorálů a bylo občas dost dlouhých mezer a v těchto hluchých místech by člověk slyšel spadnout na stadioně i špendlík, protože krom kotle domácích dělá většině běžných diváků problém i zatleskat akci jejich týmu, což mělo za následek to, že jsme místy slyšeli i hráče na hřišti.

Jinak pokud kotel mosteckých fandil, tak některé chorály neměly ten správný náboj, ale některé se nesly stadionem naopak dost slušně. Domácí support někdy okořenili máváním jedné či dvou mávaček. Do poločasu je ještě třeba zmínit 2 návštěvníky zápasu, kteří seděli kousek od nás a vždy nás pobavili tím, že pokud domácí pěli svoje Baník tlesk-tlesk, tak tito jeli Cheza tlesk-tlesk.

Během poločasu přišla na řadu rychlá občerstvovačka, při které jsem zahlédl, že z našeho města jsme nevyjeli sami a na stadioně se nacházelo několik normálů a dokonce i 2 členi klubu. Těm jsem ovšem nevěnoval velkou pozornost, protože po zakoupení litru točené malinovky za 5 Kč (mostečtí dostávají při koupi lístku automaticky slevu na občerstvení 25 Kč, proto ta směšná cena) mé očko vidělo pěkné lolitky a milou blonďatou a černovlasou obsluhu, která navíc pomrkávala a tak nějaký dědové a lidi z klubu šli stranou.

Po krátké konverzaci s jednou lolitou (tímto zdravím krásnou blonďatou Markétku) odcházím zpět ke kolegovi, protože hráči nastupují už na hřiště k druhému poločasu.

Na hřišti se střídají u domácích lepší chvíle se slabšími a tak se tomu děje opět i na tribunách. Druhý poločas tedy na hřišti okořenila pouze červená karta v 81. minutě mosteckého Bělouška a gól v závěru utkání od domácího Martina Šlapáka.

Na tribunách přichází okořenění v podobě ultra aktivity, kdy domácí si připravili nápis ACAB – STOP buzerace fanoušků!, která měla jistě skvělý, ačkoli neoriginální nápad, ale problém byl v tom, že krom slov ACAB a STOP byla absolutně nečitelná ze vzdálenosti zhruba 80metrů a tak jsem si zbylá slova domyslel a poté si je potvrdil na fotce.

Dost mne i zarazilo od domácích skandování Jude Slavie, vzhledem k tomu, že Most se sešívkama v soutěži nehraje, nikdy jsem o nenávisti mezi těmito týmy neslyšel a hlavně od nich mostečtí mají přebraných pár chorálů, které jsou jinak převážně od Slovácka a zaslechl jsem i předělávku známého Baník píčo, Baník píčo, eFCéBé.

Zápas navštívilo podle hlasatele 627 lidí, můj odhad byl 300-350. Odpálené pyrotechniky jsme se v zápase nedočkali, a tak s hvizdem konce utkání se zvedáme a vyrážíme rychle směr nádraží, abychom stihli vlak domů.

Závěrem bych asi dodal to, že na severu úroveň táborů v dnešní době není nijak oslnivá a úžasná a za velkými tábory se zaostává mílovými kroky, a tak by se nikdo označovat za vládce neměl a spíš by měla být snaha, aby se úroveň severu neustále zvedala. Určitě jsem v Mostě nebyl naposledy a přijedu se podívat zase někdy, abych zjistil, jestli se úroveň tohoto táboru zlepšila.