Blog: Rozlučka Davida Jarolíma z pohledu fanoušků

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Dva měsíce dopředu dostáváme informace, že se bude na stadionu HSV loučit s fotbalovou kariérou náš sportovní ředitel a býval hráč David Jarolím. Ihned jsme pozváni za symbolickou cenu, jestli by jsme se nejeli s Davidem rozloučit také. 

Samozřejmě s velkým zájmem přijímáme a začínáme plnit autobus, ale bereme lidi za zásluhy, tzv. se vybírají lidi, kteří aktivně chodí fandit a byli v létě podpořit naší Bolku i v Evropě, v Bosně a Francii. Pomalu se ladí program dne, odjezd a autobus se zaplňuje. Den před zápasem vyjíždí plný autobus ve 23 hodin z Mladé Boleslavi, aby jsme kolem osmé hodiny ranní byli u Imtech Areny. Cesta probíhá dobře, občas mi přijde že s námi v buse jede i Karel Gott či další hvězdy, párkrát stavíme na nějaké to občerstvení a podle plánu vjíždíme kolem osmé hodiny do přístavního města- Hamburg. 

Při projíždění Hamburgu je v buse tipovačka o klubové ceny a za chvíli vidíme Imtech Arenu, která má necelých 57 000 míst, kolem ní chvilku projíždíme, než pořadatelé, kteří u stadionu stojí od rána, si rozmyslí, kde nás nechají zaparkovat. Naše skupinka patnácti lidí má svůj plán, kam a co v Hamburgu navštívit, přeci jen máme 6 hodin do zápasu. Proto jeden z nás kupuje 3 celodenní jízdenky (jedna je po 5 lidech, celková cena za jednu pětičlennou jízdenku je 16,50 e ) po Hamburgu. Od autobusu ihned odcházíme na městskou hromadnou dopravu, přidává se k nám celá autobusová posádka, která si kupuje jízdenky na místě. 

Za pár minut sedíme v metru a vyrážíme k radnici, později ke starému přístavu. Tyto části Hamburgu jsou opravdu krásné, zazpíváme si, fotíme památky, kupujeme suvenýry, lepíme nějaké samolepky, prostě o sobě dáváme vědět :) . 

Jeden podnapilý člen se nám ztrácí a potkáváme ho až na zápase. Počasí nám oproti předpovědi vychází také na jedničku. Další náš cíl bylo muzeum miniatur, které ale nenavštěvujeme kvůli času, proto se přesouváme hned k novému přístavu, který je opravdu krásný, čistý. Cestou ještě navštěvujeme fanshop HSV, který je v centru města. Tam většinou kupujeme nějakou tu šálu za 15 e. V novém přístavu máme větší pauzu, takže se občerstvíme a před námi bylo v plánu napsáno St. Pauli- známa čtvrť v Hamburgu. Tam jdeme pěšky, všichni odění v šálách, čepicích nebo dresech naší milované Bolky. 

Vcházíme na známou Reeperbahn a jaký rozdíl o proti jiným částem Hamburgu. Špína, smrad, bordel (Ano, bordel jako nepořádek, ale také bordel jako bordel 8-) ) Postupujeme po známé ulici "červených luceren" , "překračujeme" ležící žebráky a bezdomovce, kteří jsou opravdu všude a nacházíme fanshop klubu, jejichž symbol je tzv. "Totenkopf" (Černá vlajka s lebkou) - FC St. Pauli. No, v něm to vypadá asi jako na ulici, zdi jsou popsané a polepené samolepkami, celkově takový odvážnější design.Ve fanshopu můžeme vidět třeba půlené šály St. Pauli - Celtic. Já kupuji do své sbírky šálu s nápisem "Come on you boys in brown" za 7,50 e a kolem sexshopu, sexbarů jdeme směrem k Beatles platz, kde začínala tato legendární skupina z Liverpoolu, jejichž "postavy" jsou na tomto místě zobrazeny. Náš poslední cíl před zápasem byla návštěva Millerntor-Stadionu, kde jak jistě tušíte, hrají právě St. Pauli, druholigový klubu, bojující momentálně o setrvání ve druhé nejvyšší lize. Stadion je zajímavý, tribuny mi připomínají anglický styl, všude jsou graffiti domácího klubu, největší výtvor je asi na tribuně severní, je tam vyobrazen námořník, který má v ruce ceduli s výsledkem 2:1. Jak jsem se později dočetl, možná právě 2:1 proto, že v roce 2002 porazili domácí fotbalisté slavný Bayern Mnichov tímto výsledkem, od té doby se domácí honosí titulem "Weltpokalsiegerbesieger". Opět můžeme všude vidět samolepky s lebkami, jako po celé čtvrti. Pomalu procházíme lunaparkem, který je hned vedle stadionu a jdeme na metro, kde za zpěvu chorálů Bolky jedeme směrem ke stadionu HSV, tam čekáme na autobus a už vidíme také fanoušky HSV, kteří se chystají na tento zápas. Opět dáváme hrdě vědět odkud jsme a domácí jen s úsměvem koukají. Z metra se přesouváme na autobus, který jede až ke stadionu, ovšem ten je plný, takže skupinka nás pěti čeká na další autobus. Ten má jet za 10 minut, ovšem asi za 4 minuty přijíždí jiný autobus, do kterého ale nastupuje většina hamburgských, kteří čekali s námi na zastávce a tak nastupujeme také. Tento autobus staví asi 2km před Imtech Arenou a tak se zapojujeme do pochodu domácích fanoušků. kteří v tisících mířili na stadion. Náladu máme dobrou a tak jsme také v tomto pochodu rozeřvali opakovačku "Há-es-fau" :D. Po dvou kilometrech jsme u stadionu, jdeme si ještě do našeho autobusu odložit nějaké věci a jdeme na stadion, místa máme skvělé, za střídačkama, zápas začíná. Hraje se v tréninkovém tempu, domácí kotel je narvaný za bránou, na druhé straně je asi 30 lidí, kteří fandí také, mají vlajky, ale do kotle nejdou. V zápase mají pokaždé navrch čeští fotbalisté, kteří jsou oproti bývalým hvězdám HSV častěji na balonu a mají více šancí, třeba takový Jan Koller byl nezastavitelný :) .

My za naší vlajkou fandíme, "našemu" Davidovi Jarolímovi, který si rozlučku užívá, stejně jako 32 000 návštěvníků, tohoto zápasu. Domácí fandí méně, ale když už, tak je to opravdu skvěle slyšet. Možná škoda, že do jejich fandění hraje často muzika. O poločase si dáváme klasický bratwurst za 3 e, kterému bych dal asi známku 9/10, byl opravdu skvělý. Ve druhém poločase mění David dres a hraje tentokrát za domácí, po !!JASNÉ!! penaltě na Davida, si sám David připisuje svůj první a jediný gol v zápase, stadion mu tleská ve stoje. Zápas končí asi v 70. minutě, kdy na trávník vchází Davidova rodina a celý stadion Davidovi děkuje za to, co pro tento klub udělal (za 9 let odehrál 342 zápasů). 

Rozloučení trvalo opravdu dlouho, David měl pak 3x děkovačku s kotlem HSV. Když už je po všem, máme ještě hodinu čas do odjezdu, já navštěvuji O2 world arenu, která sídlí hned vedle Imtech Areny a hrají zde hokejisté Hamburgu Freezers, po té odjíždíme zpátky do naší země, v buse si krásně celou dobu zpíváme, až se to pár jedincům potom nelíbí - pro ně mám jen jednu radu, příště nejezděte a koukejte u televize. V Boleslavi jsme asi v 5 ráno. Na konec musím říct, že to byl super zážitek, poznat město, dva světy Hamburgu, vidět krásný stadion a hlavně vidět dojatého Davida Jarolíma, kdy mu přišlo poděkovat 32000 lidí, je pěkné vidět jak si naši západní sousedi "svých" hráčů cení.

Autor: Blog