BLOG FANOUŠKŮ: Fotbalový trojboj...

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Na řadu přišlo léto a klasické přípravné zápasy. Podařilo se mi navštívit všechny přátelské utkání Bolky v ČR, ale po odjezdu našich hráčů do Rakouska na soustředění jsme s klukama přemýšleli, co s “volným” programem. Dlouho dopředu jsme zpozorovali, že doma hraje Bayern s Manchesterem City přípravný zápas, který nás zlákal. Poté jsem našel, že hraje Sparta generálku doma s Fenerbahce, kam jsem se vydal hlavně ze zvědavosti na Turky. Zápas se hrál v úterý, den před Bayernem, takže nám to vycházelo skvěle. Aby toho nebylo málo, zlákal jsem ještě lidi na zápas Zaglebie s Partizanem, který se hrál ve čtvrtek. Plán byl jasný, navštívit během tří dnů tři zápasy ve třech zemí. Hned na začátku píšu, že to nebude nic krátkého, přece jen zážitků bylo ještě daleko víc, než tady napíšu :-)

Sparta Praha vs. Fenerbahce Istanbul
V úterý 19.7. byl na plánu zápas Sparty. Z Boleslavi vyjíždíme cca hodinu a třičtvrtě před výkopem. Cesta do Prahy je klidná a přes různé uzavírky a kolony jsme u stadionu asi dvacet minut před zápasem, parkujeme u Letné za 50,- a jdeme pro lístky. Vstupenky kupujeme za 190,- za bránu u kotle hostů a naproti domácím. Turků už před stadionem bylo dost, stejně tak policistů. Většina Turků podle SPZetek byla z Rakouska. Zápas začíná a oba kotle se pustili do fandění. U Turků šlo vidět, že to byli takové ty “naplaveniny” z okolních zemí a ne přímo z Turecka, šlo to vidět hlavně na fandění. Naopak Sparťané od začátku zápasu fandili velmi slušně, až jsem byl tolikrát i překvapen. Fandili celý zápas a hlasitě. Snažili se také hosté, ale nebylo to takové, jaké bychom od horkokrevných Turků čekali. Prvních 15 minut druhého poločasu dokonce v sektoru seděli. Na hřišti to bylo vyrovnané, občas měla navrch Sparta, občas zase Fenerbahce. O poločase si dáváme cigáro v bagetě, kterému nechybělo nic a za 60,- jsme se skvěle najedli, opravdu to stálo za to (8/10). Zápas skončil zaslouženou remízou 0:0, kterou viděla velmi dobrá návštěva- 7376 diváků.

Bayern Mnichov vs. Manchester City
Druhý den, ve středu 20.7., máme v plánu výlet do Německa. Výjezd pro nás začíná už deset dní před zápasem, kdy si kupujeme vstupenky za 15 euro přes internet s posláním do ČR, které stálo asi 5 euro za všechny čtyři. V úterý z Boleslavi vyjíždíme ve čtyřech lidech v 7:00, jelikož máme v plánu samotný zápas s něčím spojit. Cesta do Prahy je v tuto hodinu ucpaná, což jsme čekali. Za Prahou směrem na Plzeň už jedeme plynule a první zastávku máme na benzině v Rozvadově. Tam kupujeme všelijaké zásoby, jeden z nás dokonce nafukovací kruh s krtečkem (Do dnes nevím na co :D ). Každopádně celou dobu panuje skvělá nálada, tak jak to má být. Počasí nám vychází také a tak pádíme po dálnici směr Bavorsko. Cesta rychle utíká a my už jsme u našeho první cíle- Continental Areny, stadionu třetiligového nováčka Jahn Regensburg. Stadion je kousek od sjezdu z dálnice, kapacitu má 15224 diváků a je rok starý, což bylo znát. Stadion se opravdu povedl a i když jsme se nedostali dovnitř, tak to za to stálo. U stadionu děláme fotky a lepíme naše samolepky. Trávíme tam asi půl hodiny a opět vyjíždíme, tentokrát už přímo do Mnichova. Po dálnicích v Německu se jede krásně a po hodině a půl od Řezna už nás čeká Mnichov. Už z dálnice vidíme Allianz Arenu, ale my máme v plánu strávit odpoledne v Olympijském parku a v blízkém BMW. Za parkování se platí dle hodin, my byli asi 4 hodiny v parku a platili jsme nějakých 6 euro, což je velmi dobrá cena. Naše první kroky míří k zimní stadionu, kde hraje své utkání mistrovský Red Bull Mnichov (Ještě aby RB nebyl někde mistrovský že :-/). Je to klasický zimák, žádná moderní aréna. Alespoň toto je na tom klubu pozitivní. Od zimáku přicházíme k Olympijské věži, kam si za 7 euro kupuje vstup a výtahem jedeme nahoru. Z věže je úžasný výhled na celý Mnichov, na Olympijský park, Allianz arenu a nebo taky v daleké Alpy. Opravdu úžasný výhled a skvělé fotky se tam udělají. Hned jak sjedeme dolů, tak se jdeme občerstvit a kupujeme klasický bratwurst za 4.60 (9/10) a pivo Helles za 3 eura v lahvi. Olympijský park je opravdu krásný a ta historie dýchne na každého. Po parku se různě procházíme, potkáváme plno zahalených muslimů, až jsem se divil že jich je tolik (Pak se diví jak to tam v Mnichově a v Bavorsku dopadá) a kupuje za 3.50 volný vstup na Olympijský stadion. Na tomto stadionu ještě v roce 2005 hrávali Bayern i 1860 a nutno dodat, že stadion je pěkný, takový oldschoolový. Tribuna naproti hlavní nám připomněla Bazaly. Stadion má kapacitu 69250 diváků a už se na něm bohužel žádné fotbalový zápasy nehrají, bohužel. Naše poslední zastávka před příjezdem k Allianz Areně je BMW Welt. Co k tomu říct. Krásná a drahá auta, do některých byla také možnost si sednout. Každopádně čas běží, teplota stoupá a my se v horku vydáváme zpátky k autu, odkud už jedeme na Bayern. Tam přijíždíme brzy a díky tomu parkujeme hned u výjezdu, což nám ale bylo vlastně jedno, na stadioně jsme byli docela dlouho po zápase. Nějakých 4,5 hodin před zápasem jsme u arény, kde se už schází docela dost lidí, my kupujeme nejdříve Arena Card, na kterou se platí vlastně všechno občerstvení v aréně a také parkování, které bylo 10 euro. Brány stadionu jsou pochopitelně ještě zavřeny a tak si dáváme za 4.20 před stadionem pivo Paulaner. Někdo si dá dvě, někdo tři a pomalu se schází víc a víc lidí a za chvíli se otvírají brány Allianz Areny. Kontroly byly klasické, nikterak důkladné. my míříme ihned do Megastore, což je obrovský fanshop Bayernu, který by konkuroval klidně takové Bille. Kupujeme šály za 15 euro, někdo také trička za 20 euro a jdeme pomalu na naše místa. Lístky mají být na stání, jsou naproti kotli Bayernu za bránou, ale všude jsou sedačky a lidé tam sedí i během zápasu,když už někdo stojí, tak jen dole u plotu. I zde si kluci kupují v kiosku bratwurst, který já teď vynechávám, ovšem kluci si ho nemůžou vynachválit. Stadion se pomalu plní, hráči se rozcvičují a já doufám, že tentokrát uvidím i nějaké goly, když to včera skončilo na Spartě 0:0. Zápas začíná, stadion je velmi slušně zaplněn a já jsem zvědavý na domácí kotel. Ovšem tady jsem ihned zklamaný. Kdybych neviděl uprostřed tribuny naproti fanoušky co skákají, nebo používají ruce, tak bych ani nevěděl, že tady nějaký kotel je. Chorály u nás slyšet nebyly a podle toho co říkali místní, tak do kotle Bayernu prodávají vstupenky hodně cestovky, takže jsou tam každý zápas jiní lidé, což domácím fanatikům nezávidím. Párkrát za zápas si stadion stoupne, občas stadion zatleská, ale na Bayern se za atmosférou asi nejezdí. Já tu byl poprvé, tak soudím podle toho, nevím jak to chodí na ligu nebo evropské poháry. Ovšem zápas nás i tak baví, a to díky tomu, co se odehrává na hřišti. Rychlé kombinace, parádní přesně pasy, osobní souboje. Na přátelák velmi dobrý náboj. V první půli je jasně lepší Bayern, což se dalo i podle sestav očekávat. Ribéry svým spoluhráčům připravuje šanci za šancí, ovšem brankář City Caballero drží svému týmu bezbrankovou remízu. Druhý poločas prostřídali hlavně hosté a na hřišti to bylo znát. Manchester svého soupeře jasně přehrával a občas se ozval z tribun i pískot. Velmi mě překvapil Bony, který udržel každý míč a vyhrál každý osobní souboj. Bál jsem se, že opět neuvidím žádný gol, ale v 76.minutě tečovanou střelou otevřel golový účet Turek Ozturk a ač byli hosté ve druhé půli jasně lepší, tak se z vítězství radoval nakonec Bayern a 68000 diváků mohlo odcházet spokojeno. Po zápase odcházíme velmi pomalu, mezi posledními. To už venku aréna svítí červeně, což vypadá hodně pěkně. Pomalu míříme k autu a odjíždíme bez dlouhého čekání. Cesta zpátky utíká rychleji a kolem třetí hodiny ranní jsme v Boleslavi.

Zaglebie Lubin vs. Partizan Bělehrad 
Poslední díl v našem trojboji byla návštěva odvetného utkání 2.předkola Evropské ligy mezi polskou Zaglebií a srbským Partizanem. Tady je jasné co nás na tomhle zápase láká a to je atmosféra. Pár dnů před zápasem zkoušíme koupit lístky přes internet, což se nám nedaří a to i přes výměnu emailů z Lubinu. Bohužel jako cizinci PESEL nemáme a to po nás chtělo vždy, i po instrukcí z portálu, kde se lístky kupují. No nic, lístky nemáme, ale věříme že do rohových sektorů ještě nějaké budou. Z Boleslavi vyjíždíme v 16:00. Já se těším, protože jsem v Polsku nikdy na fotbale nebyl a navíc tento zápas jsem bral mezi top navštívené, díky atmosféře, což se později potvrdilo. Po sedmé hodině jsme u stadionu, kde hledáme nějaké parkování, ovšem nakonec parkujeme tam, kde jiné auta, nejsme si ale jisti že to bylo zrovna parkoviště. Vcházíme ihned ke stadionu, kde vidíme plno dobře vypadajících lidí, “normální” lidi jsme nepotkali (Později jsme pochopili že to byl sektor domácích). Jdeme teda kolem pro lístky, kde musíme dát občanku, na kterou následně dostaneme jednorázovou kartu na vstup a “účtenku” o zaplacení za 25 zlotých. Zpět jdeme stejnou cestou, ve fanshopu kupujeme šálu za 30 zlotých a konečně se necítíme tolik nervozní :D. Přijíždí také plno autobusů družebních přátel Zaglebie, ať už Arka nebo Zawisza. Asi hodinu před zápasem jdeme vstupem do našeho sektoru, mě sekuritka přehlíží, takže ani nekontroluje, jinak kontroly jsou standardní. Koukneme nejdřív na ochozy a poté si jdeme stoupnout ke stánku, kde kupujeme klobásu za 10 zlotých (8/10). Klobása s rohlíkem nás nasytila velmi a my už se vraceli zpátky na naše místa. Pomalu už přichází také hosté, kteří věší velkou vlajku Grobari a pár menších. I Partizanu přijela podpora z Polska, ať už Wisla, Widzew, Ruch nebo Elana. Za domácí jsme si všimli hlavně družebních vlajek a oblečení již zmíněných Zawiszi a Arky. Sedíme v blízkosti kotle domácích, takže Partizan slyšíme jen v hluchých místech Zaglebie, kterých ale nebylo tolik. Od začátku zápasu se fandí výborně, domácí využívají při začátku k odpovídačkám celý stadion a zní to opravdu krásně. Na hřišti je to boj o každý centimetr, na tribuně byla lepší Zaglebie. Alespoň z našich míst, Partizan se celý zápas také bavil, ruce nahoře, skákání, do půl těla, ale k nám byli přece jen daleko, takže jejich hlasitost support nemůžu hodnotit. Domácí si vytahují choreo, kde je nápis “Polish fans hooligans” a k tomu plachta Zaglebie na způsob Lonsdale, která se vytahuje ještě jednou při prodloužení. Tentokrát jsme měli výsledek 0:0 pojištěný prodloužením nebo penaltami. Takový výsledek nakonec opravdu je a začíná prodloužení. Před ním ještě jdou hráči Partizanu poděkovat a ještě víc vyhecovat své fanoušky. Na hřišti je snad fotbal během prodloužení ještě zajímavější a hraje se nahoru dolů, díky tomu panuje na tribunách ještě větší fanatizmus než doposud. V prodloužení se nerozhodlo a tak následují penalty, kde jsou šťastnější domácí a postupují tak dál. Na stadionu propuká neskutečná euforie a skoro všichni na stadionu zůstávají, aby svým hráčům poděkovali. Děkovačka domácích je pak odpovídačkou hráčů a kotlem. Zápas sledovalo 11279 fanoušků. Poté už odcházíme i my a jsme velmi spokojení. Atmosféra byla opravdu skvělá a to byl hlavní důvod, proč jsme sem jeli. Zápas skončil pár minut před půlnocí a my odjíždíme směr Boleslav, kde jsme asi v půl čtvrté. 
Dovídáme se také, že se utkáme v Evropské lize se Shkendijou z Makedonie, takže už pomalu plánujeme také výjezd do Skopje, kde to bude stát určitě za to.


Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo si to přečetl až dokonce, i když je to dlouhé, tak je to “pouze shrnutí” všech tří zápasů. Těch zážitků z toho je daleko víc a já určitě nelituji návštěvy ani na jednom zápase. Každý zápas byl jiný a také nám něco jiného přinesl. 

Sepsal: Kostič
Foto z Polska: Lešus

Autor: Blog