BLOG FANOUŠKŮ: Stromsgodset IF - Mladá Boleslav

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Po losu Evropské ligy panovaly u nás smíšené pocity, přece jen jsme si přáli na 2. předkolo jinou destinaci. Ale nakonec ze vzájemného zápasu Stromsgodsetu a Partizani vyšel jako vítěz norský celek, za což jsme byli rádi.  První zápas jsme hráli doma a prohráli ho, což bylo pro dost lidí překvapení, ale já osobně jsem stejně v postup věřil. Ve středu 22.7. vyjíždíme v 11 ráno na dlouhou cestu zaplněným mikrobusem (20 míst). Cestou se bavíme všelijak, zpíváme, povídáme si o blížícím se zápase a tipujeme výsledek. Nejčastěji padá výsledek 2:1 pro naše barvy :-).

Cesta utíká v pohodě, ale pár kilometrů před Hamburkem je na dálnici kvůli autonehodě dloooouhá kolona, která trvá cca hodinu. Vycházíme kopec na nejbližší most a z něho opět zpíváme, řveme chorály... přesně o tomhle ty výjezdy jsou, bavit se, bavit se a bavit se :-). Kolona se dává opět do pohybu a tak jedeme i my, směrem k Puttgardenu na trajekt, kam nakonec přijíždíme cca ve 22:00. Na trajektu pokračujeme ve zpěvu a přidávají se k nám mladé německé studentky, takže je o zábavu postaráno. Po 40 minutách na lodi jsme opět na pevnině, tentokrát v Rodbyhavnu, tedy už v Dánsku a před námi ještě polovina cesty. Po dvou hodinách jízdy jsme ve Švédsku, kde už téměř celý autobus spí, já zůstávám vzhůru a tak se kochám noční krajinou Švédska, kde téměř město střídá město, takže to určitě není tak nudná krajina, jako když se jede po dálnici v Německu. Cestou si všímám opravdu dost fotbalových stadionů, největšího asi když míjíme Göteborg.

Ovšem cesta Švédskem se zdá být nekonečná (což se o cestě zpět nedá vůbec říct). Do Drammenu přijíždíme po 23 hodinové cestě v deset hodin ráno, utkání se hraje v 19hodin, takže máme celý den volný. První naše kroky míří ke stadionu, kde toho ale moc k prohlížení není a tak míříme do centra. Cestou potkáváme plno krásných blonďatých dívek, muslimů ale taky krásné přírody, která v tomto městě je. Když procházíme ulicemi Drammenu, vidíme McDonalds, kam hned většina z nás míří, i když to je asi jediné místo, kde pro nás byly stejné ceny jako v ČR, tak jen málokdo si něco kupuje, většina přišla na Wifi :-D. Lidi v Norsku byli super a milí, přáli nám štěstí, zdravili nás, troubili. Když se usazujeme u vody, volají nám místní policisté, ať se zde chováme slušně a nepijeme na veřejnosti :-D. U vody se také rozdělujeme, někdo unavený z cesty tráví čas právě kolem vody, ale většina jde na náměstí, chceme koupit nějaké ty suvenýry.

V tom nám pomáhá mladý fanoušek Godsetu, který byl tak ochotný, že zaparkoval své kolo na náměstí a k obchodu s pohledy a dalšími suvenýry nás dovedl. V jednom obchodním domě je také Intersport, který je propojený s fanshopem Stromsgodsetu, šály byly opravdu pěkné, jeden z nás si kupuje na památku dres místního klubu. Poté navštěvujeme ještě místní Eurospar, kde si kupuje nějaké pití a touláme se Drammenem dál, až končíme znovu ve zmíněném Mekáči. Po chvíli pro nás přicházejí místní fanoušci ze skupiny GodsetUnionen, konkrétně mladší členové z podskupiny Stromso Fanatikere a zvou nás do své hospody na pivo. Pozvání přijímáme a jdeme do zmíněného pubu. Na slavném mostě, který byl ověšen také vlajkami Stromsgodsetu, nás staví chlápek z místních novin, který si nás fotí a jednoho z nás žádá o pár odpovědí. Poté jsme již ve zmíněné hospodě, kde už nás domácí čekají a přivítají, některým z nás je pivo koupeno, jiní si ho kupují sami. Jedno točené pivo stálo 78 NOKů, což je asi 234 KČ :-D. Hospoda i lidé v ní jsou v britském stylu, který taky mají domácí fanoušci rádi.

Místní nám popisují jejich fans scénu, která je prý tvořena hlavně z Ultras skupin, chuligánské skupiny tam mají jen tři týmy. GodsetUnionen k fandění nepoužívají buben, ale pouze ruce. Pro Stromsgodset jsou vypjaté zápasy s Mjondalenem, který je vzdálený deset kilometrů. Blízko mají také Oslo, které je cca daleko jako z Boleslavi do Liberece, ale s místní Valerengou nějakou větší rivalitu nepociťují. Největší problém ovšem mají se svazem, který chce dávat termíny hlavně na úterý a středu, aby fanoušci hostů nemohli na zápas vycestovat. Dále jsme se dozvěděli, že policie je v tomhle ohledu velmi aktivní a fanoušky sbírá jen tak, prostě za nic. Čím víc se blíží zápas, přichází do hospody víc a víc lidí, my ovšem dvě hodiny před zápasem odcházíme směrem k mikrobusu, kde máme vlajky a buben. Překvapilo mě, že to co u nás dělají pořadatelé, dělají v Norsku policisté. Policajt nám na plánku ukazuje náš sektor a doprovází nás tam.

Někdo si kupuje ještě půlenou šálu, kterou měli domácí opravdu hezkou. Kontroly nebyly velké a pomalu čekáme na úvodní výkop. Před ním celý stadion roztáhne šály a zpívá hymnu svého klubu, což bylo opravdu mrazící. V sektoru se nás nakonec schází kolem 30 lidí a začínáme fandit, když dáme na 1:0, většina na fandění ještě přidává. O poločase jdeme k občerstvení, kde si dáváme párek v tortille. Párek byl dobrý, tortilla bez chuti a za tento třívteřinový pokrm dávám 3/10 za neomezenou hořčici a kečup. Druhý poločas máme obrovské šance, ale druhý gól se nám dát nepodaří, ale hráčům děkujeme za super výkon, jen škoda že takový výkon nebyl i v domácím zápase, hráči nám hází dresy a postupně se odebíráme k mikrobusu.

Cestou zpátky běží jeden film za druhým, ve Švédsku už usínám i já, takže cesta utíká rychle a "za chvíli" jsme u trajektu. Značně unavení už na trajektu pouze odpočíváme a bavíme se o nedělním výjezdu do Liberce. V Německu na benzině potkáváme fanoušky Beroe z Bulharska, kteří se vrací ze zápasu s Brondby a tak se s nimi chvilku bavíme. Cesta s filmy utíká rychleji a v pátek asi v 18 hodin jsme doma, jdeme ještě do jedné hospody a rozcházíme se do svých domovů, abychom nabrali síly, jelikož pár z nás jede hned zase v neděli do Liberce. Výjezd hodnotím velmi kladně, ať už posádkou, lidmi v Norsku nebo fotbalem. Jediný mínus bylo vyřazení, tak snad třeba zase za rok ;-).

Autor: Blog