|
Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping). Den před zápasem kolem déváté hodiny večerní se vydáváme směr Balkán, podpořit náš tým v odvetném zápase Evropské ligy. Cesta je dlouhá, ale krátíme si ji blbnutím či zpíváním na všechny různý písničky. Na každé naší zastávce, at je to benzína nebo pouze odpočívadlo, lepíme plno samolepek. Jedeme v jedenácti lidech a cesta přes Rakousko,Slovinsko a Chorvatsko rychle utíká.
V Chorvatsku máme v plánu, že se vykoupeme v moři a do Bosny přijedeme těsně před začátkem. Naší zastávkou je Baška Voda, blízko Splitu, kde také potkáváme plno fanoušků Hajduku, jenž hrál večer doma s Dundalkem. U moře trávíme asi pět hodin a poté se vydáme přes Makarskou směrem k Bosenským hranicím. Rozdíl mezi Chorvatskou stranou a Bosenskou stranou hranice je obrovský, v Bosně se stále promítají obrázky z Jugoslávské války. Cesta od Bosenských hranic do Širokiho Brijegu má trvat asi půl hodiny, ale díky naší navigaci to jedeme snad hodinu a půl. Když už konečně vidíme značku Široki Brijeg, oddychli jsme si že jsme konečně tady. Ovšem stadion byl ještě snad dvacet minut od této cedule.
Ke stadionu přijíždíme asi 45 minut před zápasem. Hned při příjezdu k sektoru hostů se nás chopí policie a my čekáme na lístky, jelikož nikde u sektoru hostů nebyla ani jedna pokladna. Na zdi vedle vchodu do sektoru je nápis domácích Škriparů, který si hned fotíme. V sektoru jsme byli asi 20 minut před zápasem, kiosek tam nebyl žádný. Věšíme vlajky a sledujeme rozcvičku.
Domácí pouští nějaké oranžové dýmy ještě před stadionem a postupně se přesunují do svého, skvěle zaplněného sektoru obklopeného vlajkami. Od začátku zápasu fandíme co se dá, v sektoru se nás schází nakonec třináct. Domácí fandí i po obdrženém golu skvěle, my se však snažíme přesile domácím vyrovnat. Před poločasem přichází pán s popcornem a pitíčkama, kupujeme pouze pitíčka.
Na stadioně kromě security byli také policisté, což mě docela překvapilo. Na začátku druhého poločasu jsme byli na stadionu jediní, kdo fandil, tak jsme se toho snažili využít a odpovídali jsme si navzájem s asi šestičlennou skupinkou mladoboleslavských na hlavní tribuně. Domácí začínají fandit těsně před naším druhým golem. Od 60.minuty zpívají jeden a ten samý chorál v kuse až do konce, moc hezky to znělo. My se fanděním bavili, výsledek tomu hodně napomáhal. Po třetím golu se polovina stadionu vyprazdnuje.
Po závěrečném hvizdu s hráči slavíme a také domácím se dostává poděkováním od svých fanoušků. Po zápase jsme odvezeni policií za město a tentokrát už za dvacet minut byl hraniční přechod. Cesta zpátky probíhá většinou opět zpíváním oslavných písní. Po 42 hodinovém výjezdu jsme všichni zdraví,štastní a unavení dorazili do Mladé Boleslavi, se skvělým pocitem.
        
Autor: Blog
| 
Sledovat @supporters_cz