BLOG FANOUŠKŮ: Admira Praha - Slavoj Vyšehrad

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Projel sem velké stadiony a zápasy v Německu, byl sem na Balkáně, v Polsku, v Česku mám projeté prvoligové stadiony v Čechách ale na "naší" 3.ligu sem šel prvně v životě, z plezíru, na nedělní dopolední klobásku a snad fajn bezproblémový fotbal, který měl punc koňského pražského derby. A to se i splnilo. 
Koňské derby proto, neb Admira má ve znaku koně, Vyšehradu se zase přezdívá "Šemíci" podle místní koňské legendy, co z Vyšehradu za záchranou svého pána skočil. Pro sichr, není to oficiální pojmenovaní, jen takové přirovnání :-)

I když Admira byla vedená jako domácí tým, nakonec se hrálo na vyšehradské umělce. Proč tomu bylo tak ví asi jen příznivci obou týmů, možná. 
Stadion na Vyšehradě je takový schovaný mezi místními činžáky, v jehož okolí se v květnu 1945 odehrával jeden z litých bojů o záchranu a svobodu matičky Prahy před fašisty.

Hostů (domácích ?) se sešlo na asi 15-20 kusů v černobílém. Měli jednu černobílou vlajku, ručně dělaný transparent s motivem "Admiru milujeme", samozřejmě nemohl chybět buben a neustálý support. Všechna čest, tohle bych na třetí lize jako neználek tamních poměrů nečekal.
O tom, že některé popěvky či chorály vzbuzovali v člověku pocit, že se vrátil do let minulých, anebo mu to vykouzlilo na tváři překvapivý úsměv nad textem pokřiků, to už je zas jiný příběh. Namátkou: "Rozhodčí je neobjektivní, hej, neobjektivní", či další pokřik na soudce v černém "ty zkorumpovaný plantážníků" anebo chorál na melodii oblíbeného nejen dětského večerníčku Pat a Mat (tady pozor, tuhle melodii využít ve více početnějším fanouškovském táboru, to by nebylo vůbec k zahození) . Samostatnou kapitolou je sborové řvaní po obdrženém gólu "Hanba, hanba !" :-) 

Domácích (hostů?) mohlo být v "kotli" asi 5 lidí s modrobílou zástavou. Sem tam něco zařvali ale víc se o "fanouškovskou"  podporu staral vyšehradský spíkr, co se snažil po teplicku mikrofonem rozdovádět ostatní přihlížející. Ti, když už něco zahulákali, tak obligátně nějaké to peprné slovo k rozhodčímu. 

Utkání bylo bohaté na branky. Nakonec to skončilo 5:3 pro vyšehradské "Šemíky" po poločase 2:2.

Samostatnou kapitolou je místní gastronomický servis.

Klobáska od známého pražského řeznictví mě svoji kvalitou chuťově zklamala. Vlažná, bez chuti. Tady by měla slávistická famílie Supovic zapracovat.
Takže za mě 4/10.

Pivo klasika, točený Gambrinus. Co se tam povedlo je ta blondcka, co obsluhovala zákazníky u výdejního okna :-)

Suma sumárum, moji první návštěvu "pralesa" bych ohodnotil kladně. Asi zmagořený současným systémem, kdy se nemůžu volně pohybovat po sektorech stadionů první ligy bylo pro mne až překvapivé, že se dostanu opravdu všude, aniž by po mě chtěl někdo lístek (jak píšu, jsem v tomhle neználek a novic, pohlcený zákazy a příkazy ) anebo ten fakt, že padlo hodně branek (na to taky nejsem moc zvyklý k současné formě mého milovaného klubu :-) ). 

Autor: Blog