BLOG: 2.Bundesliga a Super Cup

Zhruba před 3 měsíci jsme se rozhodli, že navštívíme Super Cup, ve kterém se v sobotu 5.7. utkali Borussia Dortmund s Bayernem Mnichov. Vše jsme řádně naplánovali, koupili letenky, vstupenky vedle domácího sektoru, zabookovali hotel, pronájem auta a už nám nebránilo nic v návštěvě zápasu.

Pár dní před utkáním zjišťuji, že se na utkání chystá kamarádka z Německa a tak zjišťuju informace. Nakonec domluvím ještě návštěvu druholigového utkání MSV Duisburg proti VfL Bochum. Krásně to pasuje, po příletu do Düsseldorfu dojdeme pro zamluvené auto a vyrazíme na stadion domácí Fortuny Düsseldorf, pak se přesuneme do Duisburgu na 2.Bundesligu a po cestě do Dortmundu ještě omrkneme stadiony v Bochumi a Essenu. Den před odletem máme vše naplánované a doladíme detaily na ráno na přesun na letiště v Praze.

Tam po ránu zjišťujeme, že je v Düsseldorfu jen 15 stupňů a prší. Rychle píšu kamarádce a zjišťuju aktuální počasí, načež mi přijde odpověď je tu zima a velmi prší. No, nic dobrého, když máte jen kraťasy a tričko :-) Ještě před přistáním panuje krásné počasí, stejné jako v Praze. To se po pár minutách mění v hnus. Na letišti nás přivítal děšť a zima. V hale už čeká kámoška s lístky, jdeme pro auto. Další nemilé překvapení, auto je zamluveno, vše má proběhnout hladce, ale jsou problémy s kreditkou. Po nekonečných minutách, volání do Čech na banku a zjišťování, co se děje, neúspěšných pokusech zaplatit cash apod. bereme za vděk odvozem od kámošky, která je tam se dvěma Anglány, kteří také přijeli na fotbal jako my. Suneme se do "třídveřáku" a přesouváme se do Duisburgu. 20km bylo nekonečných. Cestu bičuje silný děšť, uzavřená dálnice, kolony, uzavřené sjezdy, prostě co se mohlo cestou podělat, to nás neminulo. Naštěstí se do Duisburgu dostáváme včas, i počasí se umoudřilo. Na stadionu najdeme místa a utkání právě začíná.

Domácí sektor si připravil na začátek choreo za celou brankou, nejdřív se vytáhne sektorovka s nápisem ULTRAS LIBERI a dole pod tím Hunderttausend Kilometer um jetzt genau hier zu stehen, kraje sektorů z obou stran jsou doplněny černýma vlajkama. Poté se ULTRAS LIBERI stáhne a v kotli vlají modrobílé vlajky. Hosté si připravili bílé konfety, které při začátku hodili směrem k bráně a poté vlajky v barvách jejich týmu. Dole je připojen nápis Immer vorwärts VfL Bochum.

Fotbal to byl svižný, domácí šli po pár minutách do vedení a de facto si průběh zápasu v poklidu hlídali. Druhá půle byla přesný opak. Hosté vyrovnali a měli více ze hry. Domácí si pak připravili ještě banner s nápisem "Ein Blick zurück, aber kein Schritt zurück. Immer weiter Richtung Glück". Návštěva byla skoro 23.000, utkání skončilo 1:1. Po utkání následoval přesun do Dortmundu.

Angláni se jeli s kámoškou na byt převlíct do "žluto-černé kombinace" BVB. Cestou mi říkají, že chtějí zastavit u stadionu Schalke a udělat si foto. Počasí se opět ozvalo a cestou nás opět potkala průtrž mračen, která nám nedovoluje jet rychleji. Při příjezdu ke stadionu Schalke nás ve stanu před stadionem zmerčí místní sekurity. Jelikož jsou Angláni i s kámoškou v dresech BVB, vzbudilo to okamžitě pozdvižení. Zajíždíme kousek dál, ale už vidíme, že je k nám vyslána paní se psem. I Angláni usoudí, že to nebyl dobrý nápad jít se fotit na Schalke v dresech BVB, otáčí auto a rychle mizíme. Po zhruba 40min jsme v Dortmundu. S kámošem vyskočíme kousek před stadionem a jdeme hledat hotel. Místní nás nasměrují správným směrem. Dolezeme konečně k místu, kde po zápase složíme hlavu a ejhle, hotel je v obklopení místních fans. V hotelu jsou totiž ubytovaní hráči BVB a venku a v hale hotelu čekají lovci fotek. Na recepci nás informují, že náš pokoj bohužel není připraven a bude až po zápase. No, nepotěšilo nás to, ale co se dá dělat? Jako omluva je nám nabídnut voucher na pití a sprcha vedle bazénu. Po návratu zjistíme, že hráči ještě neopustili hotel a tak na ně také čekáme. Nahání nás tam místní ochranka, tak jim utíkáme zpět k recepci, kde nás už nechají na pokoji. Kolem odchodu hráčů BVB jsou velké manévry, všichni se bojí kvůli nedávnému útoku na jejich autobus. Po jejich odjezdu se přesouváme s dalšími fans na stadion, který je zhruba 10min chůze.

Na stadionu jsme hodinu před zápasem. Tam už ochutnáváme místní šmakulády, například westfálskou grilovanou šunku v housce se zelím. Dovnitř se přesouváme zhruba 20min před utkáním a na svých místech jsme krátce před zahájením ceremoniálu. Kotel vedle nás je už beznadějně zaplněn.

Utkání samo o sobě nic zajímavého nepřineslo, domácí kotel párkrát za zápas zafandil, ale asi nic, o čem bych se nějak sáhodlouze musel zmiňovat. Utkání mělo náboj, kluci si to dávali "na pětníku", je to holt jiná podívaná jak naše liga :-) Dortmund šel 2x do vedení, ale Bayern dokázal vždy vyrovnat a na penalty nakonec i vyhrát. Na utkání si našlo cestu 81.360 diváků (komentátor hlásil vyprodáno). Cestou na hotel ještě koupíme něco k večeři v místních imbisech. Na hotelu zjistíme informace ohledně dopravy zpět do Düsseldorfu a objednáme na ráno taxi. Ráno po snídani ještě na 2h zajdeme do místního bazénu a pěkně si tam před odjezdem zaplaveme :-) Taxi je připravené přesně v 11h podle domluvy. Na nádraží koupíme lupeny do "Duisburg Airport" a jedeme. Odlétáme za slunného počasí, v Praze nás vítá poměrně chladné, naštěstí ne deštivé počasí.

Víkend bych hodnotil kladně, počasí sice na hovno, auto z půjčovny nakonec nevyšlo, návštěva stadionů v Düsseldorfu, Bochumi i v Essenu také nevyšla, ale naštěstí jsem domluvil Fussball v Duisburgu, díky kterému byla na letišti kámoška a pomohla nám s dopravou jak tam, tak i do Dortmundu. Vyhnuli jsme se tak i problémům se zavřenou dálnici, 10km kolonou v jednom směru, kde hlásili několikahodinové zpoždění, viděli jsme oba fotbaly a nakonec to byla fajn sobota :-) Co jsme nestihli, to musíme odložit na další návštěvu tohoto regionu.

Autor: dn